Strana svobodných občanů - cíl 1.

Každá politická strana by se měla vyjádřit k základnímu právu rovnosti občanů před zákonem. Doufám, že Strana svobodných občanů se uchopí této palčivé otázky a za cíl si stanoví vypracování nového Soudního řádu. 

Platný Občanský soudní řád (Osř) začíná první souvislou větou: Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně. Věta charakterizuje kvalitu zákonného předpisu.

Náš právní systém je dvoustupňový (axiom).  Ústava praví: “Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat“. Po vynesení rozhodnutí soudce I. stupně se může každá strana sporu takto odvolat: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce I. stupně, ale chci, aby rozhodl soudce vyššího soudu“. Povinností vyššího soudu je verdikt potvrdit, nebo vynést své rozhodnutí, protože „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.  Občan má právo zřeknout se soudce, který jednou rozhodl. Soudci vyššího soudu jsou povinni respektovat prohlášení občana a nemají právo ohrožovat nestrannost soudce I. stupně. Závěr: Žádný soudce (senát) nesmí vrátit kauzu soudci nižšího stupně, ale musí vynést své nestranné rozhodnutí.

Současný Osř popírá rovnost svéprávných občanů před zákonem. (Advokáti a „osoby s právnickým vzděláním“ mají před zákonem jiná práva.) Osř upírá právo svéprávným občanům podat dovolání (opravný prostředek) proti rozhodnutí soudu II. stupně. Tuto pravomoc svěřuje výhradně „osobám s právnickým vzděláním“. Je-li  osoba nesolventní, je absolutně zbavena základního občanského práva podat dovolání. 

Při stížnosti k Ústavnímu soudu má občan právo žádat advokáta, kterého bude platit stát. Je to plýtvání státními i osobními prostředky, protože vlastní problém vždy musí řešit ústavní soudce. Jenom ten stanoví, zda je stížnost k ÚS srozumitelná. Právo na podání stížnosti k ÚS náleží každému občanu.

Termín senát se v Osř vyskytuje celkem 188x. Definice tohoto termínu chybí (způsob ustavení, pravomoc). V soudním pořádku by se měl vyskytovat pouze v kapitole, která řeší dovolání proti rozsudku soudu II. stupně. Senáty (poroty) by měly být ustanovovány pouze u dovolacích soudů. Měly by být složeny ze soudce, advokátů a odborníků z laické veřejnosti. Tento institut v soudním pořádku úplně chybí. Proto se soudy dostávají k řešení až k Ústavnímu soudu, který se rozhodně takovými spory nemá zabývat. Ve sporu o dvě různá práva musí zaznít i hlas laického odborníka. Závěr: Chybí ustanovení o dovolacích soudech.

Ústava a Listina práv jsou nejvyššími zákony, které jsou v písemné formě.

Do písemných právních předpisů patří definice Zákona. Navrhuji následující odstavec:

„Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků z přírodních a lékařských věd, Ústava, Listina práv a svobod, soubor nařízení vydaných parlamentem (sbírka zákonů) a soubor nařízení vydaných institucemi, které jsou k tomu zmocněné.“

Vypracován by měl být nový Soudní řád.

Při jeho tvorbě je třeba dodržet tyto zásady:

Moc soudní, zákonodárná a výkonná jsou nezávislé.

Povinností každého (i ústavního) soudce je, zabývat se svou nestranností před tím, než se rozhodne spor řešit (než se stane zákonným soudcem případu). Tím se soudcům definuje prostor, který mohou soudit. Žádný soudce nemá právo vydat rozhodnutí o výši platu svého nebo platu jiného soudce. Takové rozhodnutí je nepochybně podjaté (a v rozporu s Ústavou). Soudce se nesmí zabývat výsostným rozhodnutím moci výkonné o obsazení vrcholných míst v rezortu ministerstva spravedlnosti.

Každé rozhodnutí soudce musí být opřeno o znění Zákona, nebo uvedeno, že soudce rozhodl podle svého svědomí (morálního principu).

Tak jako občané jsou si ve svých právech rovni, tak soudci jsou si rovni. Jejich pravomoc je závislá na hierarchickém postavení soudu, ve kterém rozhodují (kterého jsou součástí).

Ústavní soud má pravomoc rušit zákonná ustanovení, ale má pravomoc doporučit moci zákonodárné nová zákonná ustanovení k lepšímu chodu státu i justice.

V soudním řádu se nesmí vyskytovat termíny: senát, advokát, osoba s právnickým vzděláním, naléhavý právní zájem, závazný právní názor.

Pravomoc soudců je dána Ústavou a Listinou práv. Žádná jiná pravomoc (z titulu soudního řádu) nemůže být soudcům přidělena (soudce nemá právo zkoumat vzdělání osoby, která se na soud obrací).

Předpis musí obsahovat všechny kroky pro hladký průběh soudů. Každý soudní krok musí mít určenu zodpovědnou osobu soudu a časový limit (termín). Soudci mohou být časově omezeni jen částečně.  

Občan není povinen znát podrobnosti soudního řádu. Občan může své podání podat kterémukoliv soudu. Soud je povinen předat spor příslušnému soudu podle soudního řádu. Každý spor musí soud vyřešit, občan nesmí být odkazován na soudy v jiné zemi.

Jednání podle takového řádu zajistí spravedlivý průběh soudních procesů.  Stanoví odpovědnost konkrétním funkcionářům soudů. Vytvoří předpoklady k tomu, aby rozhodování soudů bylo spravedlivé. Rozhodnutí o stejných sporech musí vést ke stejným rozsudkům u každého soudu.

Návrh klíčových odstavců Soudního řádu:

1. Úvodní ustanovení

Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi.

Česká republika má jen jeden Zákon.

Soudnictví je dvoustupňové.

2. Hierarchie soudů

Tento předpis určuje hierarchii soudů.

Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Vrchní soudy, Krajské (Městské) soudy, Okresní (Obvodní) soudy. (Možné zrušení neúplných krajských soudů)

Pravomoc soudce je odvozena od hierarchické úrovně soudu, ve které rozhoduje.

3. Příslušnost soudu.

Podle povahy sporu určí příslušnost soudu tento předpis.

(Trestní řád.)

Typy sporů: občan-občan, občan-instituce, občan-stát, instituce-instituce, instituce-stát.

4. Podání k soudu

Strana, která podává věc k soudu, nemusí znát předpisy o soudním průběhu. Každý soud zjišťuje, zda podání přísluší jeho soudu. Nepřísluší-li, bezodkladně předá podání příslušnému soudu. Příslušný soud přidělí sporu jednací číslo a předběžně určí (zákonného) soudce, který se necítí být ve sporné věci podjatý (centrální pořadí přidělování soudce). Žalované straně sdělí soud obvinění a oběma stranám sdělí jméno soudce, který bude spor řešit. Strany mohou namítat podjatost soudce. Předseda příslušného soudu odpovídá za vyřešení podjatosti. Nesporný soudce se stává zákonným soudcem.

Možnost zřízení centrální podatelny.

5. Důkazy

Do předpisu vrátit definici důkazu opaku (v matematice důkaz sporem) tak, jak byl definován před totalitním systémem: „Skutky, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu. Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje.“

6. Odvolání

Každá strana sporu má právo podat odvolání proti rozsudku soudu I. stupně. Všem stranám sporu odvolací soud předběžně sdělí jméno soudce, který bude spor řešit. Strany mají právo namítat podjatost. Po vyřešení podjatosti se soudce II. stupně stává novým zákonným soudcem.

7. Dovolání

Každá strana sporu má právo podat dovolání proti rozsudku soudu II. stupně. Dovolací soud (ve formě senátu - poroty) je zřizován u nadřízených soudů. Složení senátu (poroty) stanoví tento předpis. Navržený senát (porota) je předložen stranám k vyjádření o jeho nestrannosti. Pravidla rozhodování senátu (poroty) stanoví tento zákonný předpis.

Vyjádření o nestrannosti soudce nebo senátu - poroty  je třeba uplatňovat u všech soudů (i ústavního).

Tento předpis stanovuje další opravné kroky při nesouhlasu některé strany s rozhodnutím dovolacího soudu.

8. Termíny (lhůty)

Výčet doporučených lhůt je dán tímto předpisem. Překročení termínů mohou soudci povolit.

9. Doručování

Způsob doručování je dán tímto předpisem.

10. Poplatky

Tabulka poplatků. Zřízení centrálního konta pro uhrazení poplatků (ponechání možnosti placení kolky).

Kontrola zaplacení poplatků s podáním. Správce konta. Přístupy.

___________________________________________________________________________

SSO by měla zahájit rozhovory o problému s jinými stranami nebo hnutími. V současné situaci, kdy je pravděpodobnost dalších voleb nenulová, je to naléhavé. Na základě těchto dokumentů uvažovat o integraci s jinými politickými subjekty.

Toto je neveřejný osobní blog (pouze ten, kdo zná jeho adresu může do něj nahlížet, diskutovat může ten, kdo má právo diskutovat v iBlogu)