Příloha k dopisu ministryni spravedlnosti

Popis sporu: S telefonním operátorem jsem uzavřel písemnou smlouvu o poskytování telefonních služeb (29. 4. 2006). Smlouva byla po dvou letech písemně prodloužena do 12. 3. 2010. Před ukončením smlouvy mne telefonicky kontaktoval pracovník operátora a nabídl mi prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek.

Od dubna 2010 mi ale organizace přestala poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Tvrdila, že poskytování SMS zdarma není standardní součástí tarifu, který se ke smlouvě vztahoval. Na můj požadavek, aby předložila telefonní záznam o prodloužení smlouvy, tvrdila: “Je nám líto, ale informace sdělené při telefonickém prodloužení Smlouvy není možné zpětně prověřit, nahrávky uschováváme pouze po omezenou dobu a hovor již nemáme k dispozici. Důvodem jsou platné právní předpisy, upravující důvěrnost telekomunikací“.  Písemně jsem smlouvu vypověděl. Operátor výpověď neakceptoval.

Byl jsem přinucen platit za neexistující služby, včetně pokut.

Nejprve jsem se domáhal spravedlnosti u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jak úřednice, tak ředitel úřadu prodloužení smlouvy za neplatné neprohlásili. Podal jsem žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. [ 1] Soudkyně I. stupně rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ. [ 2] Podal jsem odvolání proti rozhodnutí soudkyně. Podle práva, které mi uděluje Ústava i Listina práv („Každý může činit, co mu zákon nezakazuje“) jsem se soudkyně I. stupně zřekl a požádal, aby spor rozhodl jiný soudce (nadřazeného soudu). [ 3] Soud II. stupně nerozhodl o meritu věci (zda prodloužená smlouva je platná), ignoroval mé zřeknutí se soudkyně a vrátil rozhodovat soudkyni I. stupně. Neuvedl, který odstavec zákona mu to nařizuje. [ 4] Na nařízeném jednání soudu I. st. jsem potvrdil své stanovisko, že neuznávám soudkyni za zákonnou, protože jsem se jí zřekl. Ústava i Listina mi právo zřeknutí se soudce, který již rozhodl, zaručuje. [ 5] Odvolací soud opakovaně rozhodl, že soudkyně I. stupně je zákonnou soudkyní. [ 6] Soudkyně nařídila další soudní jednání. [ 7] Dopisem jsem soudkyni upozornil na skutečnost, že mé právo na zřeknutí se soudce je zaručené jak Ústavou, tak Listinou práv. [ 8] Místopředsedkyně Obvodního soudu P4 mi sdělila, že soud neakceptuje mé právo zříci se soudce. [ 9] Operátor pod tíhou důkazu opaku přestal vymáhat plnění smlouvy a částečně vrátil neoprávněně získané pokuty a platby za plnění, a tím uznal, že prodloužení smlouvy bylo neplatné. Soudy tento krok ignorovaly. Nadále se zabývaly platností smlouvy. Soudci svými rozhodnutími potvrzují, že důkaz opaku nepoužívají. Připomínám, jak bylo definováno použití důkazu opaku za Rakouska, a jak patrně zní v Rakousku dodnes: „Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje“. (§ 270 Reichsgesetzblatt 1849 - 1918, böhmisch).   V Rozsudku soudkyně I. stupně došla k závěru, že spor skončil vzájemným vyrovnáním. Tvrzení soudkyně se nezakládalo na pravdě. V soudním spisu jsou přiloženy nevyzvednuté složenky, kterými žalovaná strana chtěla vyřešit mé přeplatky, nebyly vyřešeny mé náklady ve prospěch ČTÚ. [ 10] Znovu jsem se odvolal. Odvolací soud se opět nezabýval meritem věci a učinil rozhodnutí identické s prvním rozhodnutím soudkyně I. stupně, aby spor zase řešil ČTÚ. Co by tento úřad měl řešit, když žalovaná strana uznala oprávněnost žaloby, soud nesdělil. [ 11]

Po soudu I. stupně jsem dovoláním požadoval, aby spor byl předložen Správnímu soudu. [ 12] Proti mé vůli zaslal soud I. stupně spor k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud řešit spor odmítl, protože nejsem občan s právnickým vzděláním.

K Obvodnímu soudu pro Středočeský kraj jsem podal žalobu na stát, aby mi byly vráceny finanční prostředky, které jsem vynaložil ve prospěch ČTÚ, soudu, a abych se domohl vrácení přeplatků, které jsem byl nucen posílat operátorovi. [ 13]

Obvodní soud pro Středočeský kraj předal žalobu na stát Krajskému soudu v Praze, který z neznámých důvodů předal spor opět Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Jiný soudce tohoto soudu otevřel spor pod jiným jednacím číslem a požadoval vysvětlení k žalobě. Obvinil jsem Obvodní soud pro Prahu 4 z podjatosti a trvám na tom, aby spor o navrácení soudních poplatků vyřešil soud, ke kterému podle bydliště náležím.

Triviální spor, zda lze ve smlouvě měnit smluvní podmínky, je pro naše soudnictví neřešitelný problém. Občan je pro soudy panákem, se kterým mohou soudci libovolně zacházet. Soudci ignorují povinnost uvádět odstavec zákona, podle kterého rozhodují.

Poznámky: Podrobnější průběh sporu je popsán na webové adrese: dokumentytmobil.wz.cz . Značení příloh je shodné.

Obdobný průběh sporu je na webové adrese: soudniproces.wz.cz . Zde letitý spor skončil verdiktem „Smlouva, která je v rozporu se zákonem, je platná“.

Úvahy nad problémy v justici zveřejňuji na blogu: http://kareljanuska.blog.idnes.cz/

[ 1] Žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 4

Věc:  Návrh na rozhodnutí soudu

Navrhovatel: Ing. Karel Januška

Odpůrce:  T-Mobile Czech Republic a. s., Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4

S odpůrcem  jsem uzavřel písemnou smlouvu o poskytování služeb k telefonnímu číslu 605318680 (dne 29.4.2006). Tato smlouva byla dne 12.3.2008 písemně prodloužena do 12.3.2010. Dne 18.2.2010 mne telefonicky kontaktoval pracovník odpůrce a nabídl mi prodloužení smlouvy o další dva roky. Souhlasil jsem s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma za paušál 30 minut volání a 100 SMS). Od dubna 2010 mi ale odpůrce přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Proto jsem ústní smlouvu písemně vypověděl (písemná smlouva neexistuje).

Odpůrce údajně zničil záznam telefonického rozhovoru, při kterém potvrzuji prodloužení smlouvy.

Spor jsem předložil Českému telekomunikačnímu úřadu.

Pracovnice ČTÚ se v rozhodnutí ztotožnila s názorem odpůrce.

Na mé dovolání předseda rady ČTÚ vydal rozhodnutí, kterým ruší původní rozhodnutí ČTÚ, ale odpůrce mi nadále účtuje poplatky za nulové služby. Tento stav potrvá podle dopisu odpůrce ze dne 28.3.2011 až do 10.8.2012 (Příloha 3.). Mým právním zájmem je, tento stav změnit.

Odpůrce předpokládá, že smlouva, ve které jedna ze smluvních stran v době platnosti změní podmínky smlouvy, je platná. Dokážu opak. Je-li předcházející výrok pravdivý, potom také negace tohoto výroku musí být výrok pravdivý. Čili: Smlouva, ve které se v době platnosti nezměnily podmínky, je neplatná. To je logický nesmysl. Důkazem z opaku jsem dokázal, že pravdivý výrok je pouze tento: Smlouva, ve které jedna ze smluvních stran v době platnosti změní podmínky smlouvy, je neplatná. (Negace: Smlouva, ve které se nezmění podmínky, je platná.)

Proto navrhuji, aby soud vynesl tato rozhodnutí:

Smlouva o poskytování telefonních služeb mezi navrhovatelem a odpůrcem, uzavřená  telefonickou dohodou dne 16.2.2010, skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily v Účastnické smlouvě do 12.3.2010.

Odpůrce je povinen vrátit finanční prostředky získané od navrhovatele po 12.7.2010.

Odpůrce je povinen uhradit náklady řízení u ČTÚ.

Odpůrce je povinen uhradit náklady tohoto řízení (v případě, že vzniknou).

Ing. Karel Januška

Přílohy:

Příloha 1.:  Chronologický popis korespondence mezi navrhovatelem a odpůrcem, písemná výpověď smlouvy, vyúčtování za období červenec – srpen 2010

Příloha 2.: Podání Českému telekomunikačnímu úřadu, Rozhodnutí ČTÚ v prvním stupni, dovolání k předsedovi ČTÚ a jeho rozhodnutí.

Příloha 3.: Vyúčtování, která jsem byl nucen uhradit po 12.7.2010. Z vyúčtování je zřejmé, že odpůrce bez mého svolení předal mé osobní údaje třetím osobám (LOG CAL a JURIDICUS).

V Roztokách 11. července 2011.

[ 2] Rozhodnutí soudkyně I. stupně

                                                                                     č.j. 25 C 189/2011 – 7

                          U S N E S E N Í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobce:

Ing. Karel Januška, bytem Tyršovo náměstí 2219, Roztoky, proti žalovanému: T-Mobile

Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, o ukončení

poskytování telefonních služeb,

                                               t a k t o :

I.         Řízení  s e  z a s t a v u j e .

II.        Po právní moci tohoto usnesení se věc postupuje Českému telekomunikačnímu

            Úřadu.

III.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

                                               O d ů v o d n ě n í :

            Žalobce se podanou žalobou domáhá určení ukončení poskytování telefonních služeb, když žalobce smlouvu vypověděl.

Podle § 7 odst. 1 o.s.ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají přitom zachovány.

V daném případě soud seznal, že nemá pravomoc o sporu rozhodnout. Z obsahu žaloby plyne, že žalobce zpochybňuje, že by se žalovaným platně uzavřel prodloužení smlouvy o poskytování veřejné dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, dále jen „zákon“) a domáhá se určení o její ukončení. Pro řešení této otázky není dána pravomoc soudu, nýbrž Českého telekomunikačního úřadu (§ 129 odst. 1 zákona: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.“)

Soud proto postupoval v souladu s § 104 odst. 1 větou druhou o.s.ř., řízení zastavil a po právní moci tohoto usnesení věc postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu k vyřízení.

Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 větou prvou o.s.ř., žalovanému žádné náklady nevznikly.

 Poučení:  Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 19. Srpna 2011

 JUDr. Eva Rybářová, v. r.,   Soudkyně

Za správnost vyhotovení: Alena Jenšíková

[ 3] Odvolání proti rozhodnutí soudkyně I. stupně

 Komu: Městský soud v Praze, Spálená 6/2, 11216 Praha 2

Věc: Odvolání proti  Usnesení č.j. 25 C 189/2011 Obvodního soudu pro Prahu 4

Beru na vědomí nezávislé rozhodnutí soudkyně JUDr. E. Rybářové. S rozhodnutím soudkyně nesouhlasím a ve smyslu Listiny práv prohlašuji, že tato soudkyně již není mým soudcem a žádám, aby ve věci rozhodl jiný soudce.

Důvody:

  1. Jako občan jsem si vědom toho, že spory tohoto typu má řešit Český telekomunikační úřad. Tomu jsem věc předložil, ale s jeho rozhodnutím nesouhlasím. Proto jsem se obrátil na soud, který jediný může rozhodnout. Soudkyně svým usnesením věc opět postupuje ČTÚ, který již rozhodl. V příloze 2. jsou vyjádření jak pracovnice, tak předsedy ČTÚ.

 2. Na soud jsem se obrátil s problémem, který má obecnou platnost. Totiž zda může některá ze smluvních stran jednostranně změnit smluvní podmínky dohodnuté ve smlouvě. Je třeba zkoumat výrok:  Smlouva, ve které některá ze stran změní dohodnuté podmínky je – není platná. Odpůrce svým jednáním jednoznačně předpokládá, že taková smlouva je stále platná. Ve svém návrhu na Rozhodnutí jsem důkazem z opaku dokázal, že pravdivý výrok je: Smlouva, ve které některá ze stran změní podmínky smlouvy, je neplatná. (Negace: Smlouva, ve které se podmínky nemění, je platná.) Odpůrce mi nepochybně během trvání smlouvy změnil dohodnuté podmínky. Proto se domnívám, že by soud měl rozhodnout podle mého návrhu.

Ing. Karel Januška

[ 4] První rozhodnutí Městského soudu v Praze

 Číslo jednací: 25Co 420/2011 - 14

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové, soudkyně JUDr. Evy Škultétyové a soudce JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci žalobce:

Ing. Karel Januška, bytem Roztoky,

proti žalovanému: T-Mobile Czech Republic a. s., IČ: 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, o určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. srpna 2011, č.j. 25 C 189/2011-7,

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně s e m ě n í tak, že se řízení nezastavuje.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl usnesením ze dne 19. srpna 2011 č.j. 25 C 189/2011-7 tak, že se řízení zastavuje (výrok I), že po právní moci usnesení se věc postupuje Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhá ukončení poskytování telefonních služeb s tvrzením, že vypověděl smlouvu. Soud I. stupně po posouzení žaloby podle § 7, § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že nemá pravomoc o sporu rozhodnout. Z obsahu žaloby plyne, že žalobce zpochybňuje, že by se žalovaným platně uzavřel prodloužení smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, dále jen „zákon“) a domáhá se určení o ukončení poskytování telefonních služeb. Uzavřel, že pro řešení této otázky není dána pravomoc soudu, nýbrž Českého telekomunikačního úřadu podle § 129 odst. 1 zákona, podle § 104 odst. l věta druhá o. s. ř. proto řízení zastavil. Současně rozhodl, že po právní moci usnesení věc postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu k vyřízení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Žalobce se proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolal. S usnesením nesouhlasil a argumentoval tím, že podle Listiny základních práv soudkyně není již jeho soudcem a žádal, aby ve věci rozhodl jiný soudce. Jako občan je si vědom toho, že spory tohoto typu má řešit Český telekomunikační úřad, tomuto úřadu také věc přeložil, nesouhlasí však s jeho rozhodnutím. Z tohoto důvodu se obrátil na soud, který jediný může rozhodnout. Na soud se obrátil s problémem, který má obecnou platnost, totiž zda může některá ze smluvních stran jednostranně změnit smluvní podmínky dohodnuté ve smlouvě. Smlouva, ve které se podmínky nemění, je platná. Žalovaný žalobci během trvání smlouvy změnil dohodnuté podmínky, proto má žalobce za to, že by soud měl rozhodnout podle jeho návrhu.

Odvolací soud přezkoumal bez nařízení jednání napadené usnesení [§ 214 odst. 2 písm. c), § 212, §212a o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání j e důvodné.

Žalobce v podání, jímž zahájil řízení, mimo jiné uvedl, že spor mezi žalobcem a společností T-Mobile Czech Republic a.s. předložil Českému telekomunikačnímu úřadu a ten vydal rozhodnutí, s nímž žalobce není spokojen. Za této procesní situace je třeba posoudit uvedené podání po případné výzvě k jeho doplnění z hlediska § 244 a následujících občanského soudního řádu. Rozhodnutí o nedostatku pravomoci soudu je tedy předčasné.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 221a o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje.

Odvolací soud nemá zákonný důvod k tomu, aby přikázal věc k projednání a rozhodnutí jinému soudci obvodního soudu, neboť takové rozhodnutí přichází v úvahu jen ve specifických případech, pokud odvolací soud ruší rozhodnutí soudu I. stupně a vrací mu věc k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 31. října 2011

JUDr. Blanka K a p i t á n o v á v. r., předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dagmar Kűnzelová

[ 5] Projev na jednání soudu I. stupně

Vážená paní předsedkyně.

 Výrokem ze dne 19. 8. 2011 jste rozhodla, že toto řízení zastavujete. Předložený spor jste navrhla postoupit ČTÚ, kde se již řešil. Ve svém odvolání z 29. srpna 2011 jsem vzal na vědomí Vaše rozhodnutí a požádal, aby o věci rozhodl jiný soudce. Na svém rozhodnutí nic neměním a nadále na něm trvám.

Odvolací soud dne 31. října 2011 rozhodl, že vrátí spor zpět tomuto soudu I. stupně. Podle mého názoru odvolací soud zneužil pravomoc veřejného činitele a porušil čl. 82 Ústavy, který stanovuje: Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jinými slovy: 

a) žádný svéprávný občan nesmí svými skutky ohrožovat soudcovskou nestrannost, 

b) žádný soudce nesmí svou nestrannost ohrožovat, čili nesmí soudit takovou věc, ve které by mohl být napaden z podjatosti,  

c) ani soudce vyššího soudu nesmí nestranné rozhodnutí jiného soudce ohrožovat, ale může vydat své nezávislé rozhodnutí, které vzhledem k nadřazenosti soudů může rozhodnutí soudce nižšího stupně změnit.

Odvolací soud neakceptoval mou zákonnou možnost odmítnutí soudce soudu I. stupně, ale naopak, přisvojil si pravomoc toto mé rozhodnutí negovat. Nespecifikoval, který zákon mu to přikazuje.

V termínu „odvolání“ je mlčky předpokládáno, že případ bude řešit jiný soudce. Každá strana sporu má právo vyjádřit tento předpoklad verbálně a soudci jsou povinni ho respektovat, protože občan může činit to, co mu zákon nezakazuje. Z toho plyne, že každý soudce má podle Ústavy pouze jednu možnost se k případu vyjádřit.

Proto prohlašuji, že soudci JUDr. Blanka Kapitánová, JUDr. Eva Škultétyová a  JUDr. Miroslav Stoklasa nejsou mými zákonnými soudci a přeji si, aby ve věci rozhodl jiný soudce soudu II. stupně.

Dne 30. 1. 2012 jsem obdržel vyjádření odpůrce k žalobě.

Po podání žaloby odpůrce diametrálně změnil názor a smlouvu jednostranně ukončil v jiném termínu, než který jsem požadoval (původně trval na tom, že smlouva skončí 10. 8. 2012). Není pravda, že můj přeplatek byl vyrovnán. K dnešnímu dni byla na účet mé manželky převedena hrubá částka 3541 Kč (ve 14 položkách od 80 Kč do 1000 Kč). Dále mi bylo do poštovní schránky vloženo celkem 44 poštovních poukázek na výběr částek od 17 Kč do 1280 Kč. Žádnou poukázku jsem nepoužil.

Postup odpůrce mi připadá neadekvátní. Službu, kterou mi poskytoval, jsem řádně platil bankovními převody, ale sám bych měl postávat u poštovní přepážky a vyzvedávat částky, které s mým přeplatkem nikterak nesouvisejí. V dopise ze dne 7. 9. 2011 mi vedoucí týmu řešení zákaznických stížností píše: “Chtěla bych Vás ujistit, že jsem při prověření okolností prodloužení Smlouvy a řešení Vašich podnětů neshledala žádné pochybení a toto řešení je ze strany naší společnosti vstřícným návrhem pro urovnání sporu mimosoudní cestou“. Odpůrce úplně pomíjí náklady, které mi vznikly při jednání s ČTÚ a v důsledku řešení této žaloby.

Odpůrce navrhuje, aby soudce řešil spor podle Občanského soudního řádu. Navrhuje, aby soudce rozhodl takto: „Soud zamítá žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu“. Podáním žaloby jsem projevil naléhavý právní zájem (tak jako každý žalobce a není jiný způsob, jak naléhavý právní zájem vyjádřit). Každý žalovaný má naléhavý právní zájem na tom, aby se žaloba zamítla, protože nechce nebo nechtěl vyhovět požadavkům žalobce.

Podle zákonných předpisů jsem se obrátil na ČTÚ, který se ztotožnil s názorem odpůrce. Absenci záznamu telefonického hovoru o prodloužení smlouvy (čili jeho účelové zničení) považoval ČTÚ za normální situaci. Netrval na uvedení odstavce zákona, na jehož základě byl hovor „zničen“. Technické podmínky možnost zničení záznamu téměř vylučují. Naopak se domnívám, že zákonodárce existenci těchto záznamů předpokládal.

Porovnání rozhodnutí ČTÚ a soudu navozuje otázku, zda jednání v těchto institucích není koordinované, protože se v obou případech po občanovi požaduje dodatečné (nesmyslné) dokládání právního zájmu.

Rozhodnutí podle návrhu odpůrce by bylo podjaté ve prospěch odpůrce. Důsledky takového rozhodnutí by byly následující: Soudcův výrok „Smlouva, ve které některá ze stran změnila smluvní podmínky, je platná“, by podle soudce byl výrok pravdivý, protože zamítl žalobu. Ze zákonů matematické logiky vyplývá, že negace pravdivého výroku je opět výrok pravdivý, tudíž pravdivý výrok podle soudce by také byl: „Smlouva, ve které se nezmění smluvní podmínky, je neplatná“. Čili každá smlouva, která má být platná, musí změnit smluvní podmínky. Což je logický nesmysl a soudce vynesl výrok nepravdivý, což mu Zákon zakazuje.

Rozhodnutí, které po soudu požaduji, je základem chování občanů i institucí v právní společnosti. Silně lze pochybovat o tom, že by byl průběh soudu stejný, kdyby se jednalo o spor mezi občany Novákem a Novotným, čili ochrana slabších před silnějšími je cizí soudcům, kteří dosud tento případ řešili.

Soudce v mnoho případech nahrazuje zákon. Proto musí být jeho znalost Zákona nezpochybnitelná. Pokud tomu tak není, neměl by soudce vykonávat tuto funkci. Ve svém návrhu na rozhodnutí jsem předložil jediný důkaz. Ani Vy, ani odvolací soud se důkazem řádně nezabýval. Takové chování soudců je pro mne nepochopitelné.

Vážená paní předsedkyně, trvám na tom, že řízení u zdejšího soudu I. stupně skončilo. Žádám, aby věc byla předána nadřízenému soudu.

Náklady vyčíslím v případě úspěchu po právoplatném rozhodnutí soudu.

Žádám, aby tento projev byl zařazen do soudního spisu.

Ing. Karel Januška

Praha, 26. 3. 2012

[ 6] Druhé rozhodnutí Městského soudu v Praze

Číslo jednací: 1Nc 1682/2012 – 37

 U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Adamcové a soudců Mgr. Libora Zhřívala a JUDr. Kateřiny Kodetové

ve věci žalobce: Ing. Karel Januška, bytem Roztoky,

proti žalovanému:  T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, IČ: 64949681, o určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, k návrhu žalobce na vyloučení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Evy Rybářové z projednávání a rozhodnutí této věci,

t a k t o :

Soudkyně JUDr. Eva Rybářová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011 vznesl žalobce podáním učiněným do protokolu o (prvním) jednání ze dne 26.3.2012 (č.l. 31 spisu) námitku podjatosti JUDr. Evy Rybářové, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4. Odůvodnil ji tím, že jmenovaná soudkyně již ve věci jednou rozhodla, avšak jejím předmětem se vůbec nezabývala, řízení zastavila a věc předala Českému telekomunikačnímu úřadu. Její rozhodnutí se však ukázalo jako chybné a on si proto nepřeje, aby tato soudkyně jeho žalobu nadále projednávala.

JUDr. Eva Rybářová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že k věci a k účastníkům řízení nemá žádný vztah (č.l. 35 spisu).

Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. nejsou důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pokud tedy žalobce namítá, že JUDr. Eva Rybářová řízení v minulosti chybně zastavila a věc postoupila Českému telekomunikačnímu úřadu, je s ohledem na citované ustanovení o.s.ř. zřejmé, že tyto okolnosti nemohou být důvodem k jejímu vyloučení.

Městský soud v Praze jako soud nadřízený tedy podle § 16 odst. 1 o.s.ř. neshledal důvody, pro které by soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Eva Rybářová byla vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 189/2011, a proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 28. června 2012

JUDr. Eva A d a m c o v á , v. r., předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Abrahámová

[ 7] Předvolání na další jednání soudu I. stupně:

Obvodní soud pro Prahu 4,    Jednací číslo: 25 C 189/2011

Přípis žalobci: Karel Januška,

v právní věci žalobce: Karel Januška,

proti žalovanému: T-Mobile Czech Republic a.s., Evropská 178, 160 67, Praha 6, o ukončení poskytování telefonních služeb sdělujeme, že soud nebude přihlížet k Vašemu podání ze dne 9.8.2012, v němž žádáte, aby byl soudní spis vrácen nadřízenému soudu k řešení Vašeho požadavku, v němž vyjadřujete svoje neodvolatelné zřeknutí se soudkyně soudu I. stupně. Pro Vaší informaci uvádíme, že občanský soudní řád umožňuje účastníkům řízení vznést námitku podjatosti soudce, jiná možnost jak z řízení vyloučit zákonného soudce není. Vámi předložený návrh je nepřípustný a spis nadřízenému soudu předložen nebude.

V Praze dne 20. srpna 2012

JUDr. Eva Rybářová, v.r., soudkyně

[ 8] Dopis soudkyni I. stupně

Komu: JUDr. Eva Rybářová

Jednací číslo.: 25 C 189 / 2011

Vážená paní doktorko.

Obdržel jsem Váš Přípis a Předvolání k jednání. Z přiloženého Předvolání jsem pochopil, že jste se rozhodla (nebo Vám bylo nařízeno), vynést nové Rozhodnutí.  V tom Vám nemohu zabránit. Ale nevidím nejmenší důvod k tomu, abych na budoucím jednání byl přítomen. Veškeré důkazy jsem předložil před Vaším prvním rozhodnutím a nemám nic, co bych ještě k případu dodal. Protistrana se také písemně vyjádřila. Máte-li nějaké jiné dotazy, které nelze z přiložených důkazů zjistit, písemně Vám odpovím.

Rozhodla jste se, že mé zřeknutí je pro Vás neplatné. Musím Vám připomenout, že soudce může činit jen taková rozhodnutí, která mu přikazuje Zákon. Naopak občan může činit vše, co mu Zákon nezakazuje. A žádný Zákon mi nezakazuje, abych se zřekl soudce, který již jednou rozhodl. To, že toto mé právo (jako spousta jiných) není uvedeno v Občanském soudním řádu, je pro mne bezpředmětné. Vy musíte najít takový Zákon, který Vám nařizuje mé rozhodnutí negovat. Jestliže takový odstavec v Zákoně najdete, sdělte mi ho a já budu respektovat Vaše nařízení a dostavím se k dalšímu jednání. 

Mé právo zřeknutí se soudce, který jednou rozhodl, je nesporné. Příkladem, jak vypadá odebrání práva, je mé právo podat dovolání. Toto mé právo mi Občanský soudní řád odebral a přidělil ho „osobě s právnickým vzděláním“. Soudci mají samozřejmě možnost toto nařízení nerespektovat, protože je v rozporu se zněním Listiny práv, ale nečiní to. Právo na zřeknutí se soudce, který jednou rozhodl, mi nikdo neodebral.

V případě, že Vám vyšší soud nařídil vynést v dané věci jiné rozhodnutí, je na Vás, zda tak učiníte. Podle Ústavy můžete odmítnout a trvat na svém prvním rozhodnutí (Vaši nestrannost nesmí nikdo ohrožovat), nebo respektovat nařízení vyššího soudu a vynést rozhodnutí nové.

Buďte proto, prosím, tak laskavá a zrušte Vámi nařízenou mou přítomnost na plánovaném jednání dne 26.11.2012. Patrně můžete zrušit celé plánované jednání, protože i na prvním jednání jste neúčast protistrany omluvila.

Prosím o zařazení tohoto dopisu do soudního spisu.

Děkuji.

Ing. Karel Januška

Roztoky 26. 8. 2012

[ 9] Soud neakceptuje mé právo zříci se soudce.

 V Praze dne 22.10.2012

Věc: Dotaz ve věci č.j. 25 C 189/2011 – sdělení

Vážený pane inženýre,

k Vašemu dotazu ze dne 15.10.2012 ve věci  zaslání spisu zdejšího soudu sp. zn. 25 C 189/2012 Nejvyššímu správnímu soudu, Vám sděluji, že z obsahu předmětného spisu vyplývá, že soudkyně se s Vaším podáním ze dne 5.10.2012 seznámila.  Z obsahu spisu je dále zřejmé, že  jednání nařízené na  26.11.2012 v 9, 00 hod. se bude konat, na tomto jednání Vám soudkyně nepochybně sdělí důvody svého dalšího postupu a vyjádří se k Vaší žádosti ze dne 5.10.2012.

JUDr. Dana Smitková, v.r., místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4

Za správnost vyhotovení: Hrušková

[ 10] Druhé rozhodnutí soudkyně I. stupně

Číslo jednací: 25 C 189/2011-96

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci

žalobce: Ing. Karel Januška,

proti žalované: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4, o ukončení poskytování telefonních služeb, t a k t o :

I. Zamítá se žaloba o určení, aby smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou, uzavřená telefonickou dohodou dne 16.2.2010, skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily v účastnické smlouvě do 12.3.2010.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12.7.2010.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení ukončení smlouvy o poskytování telefonních služeb, žalobce zpochybňuje, že by se žalovanou platně uzavřel prodloužení této smlouvy. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmět sporu již neexistuje. Žalovaná přistoupila k reklamaci žalobce a věc vyřešila mimosoudní cestou.

Z listin bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne 29.4.2006 účastnickou smlouvu k telefonnímu číslu 605318680 na dobu určitou v délce trvání 24 měsíců. V době podpisu smlouvy probíhala promo akce, v rámci které si mohl zákazník k uzavřené smlouvě na 24 měsíců vybrat jednu z výhod: volné minuty na 12 měsíců, volné SMS na 24 měsíců nebo Internet na 3 měsíce zdarma. Žalobce si vybral výhodu volných SMS do všech mobilních sítí v ČR platnou na dobu 24 měsíců. Při písemném prodlužení smlouvy dne 12.3.2008 opět na dobu trvání 24 měsíců žalobce obdržel mimořádnou nabídku 100 volných minut na 24 měsíců, kterou nebylo možné standardně získat. Na žádost žalobce došlo dne 19.5.2008 ke změně na 100 volných SMS s dobou platnosti do dubna 2010. Dne 16.2.2010 žalobce telefonicky přistoupil na nabídku na prodloužení smlouvy o další dva roky. S tímto prodloužením souhlasil s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma za paušál 30 minut volání a 100 SMS). Od dubna 2010 však žalovaný přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma (tvrzení žalobce). Žalovaná k tomu uvedla, že při posledním telefonickém prodloužení smlouvy dne 16.2.2010 neprobíhala žádná promo akce a ani nebyla žalobci nabízena žádná mimořádná nabídka, smlouva byla prodloužena pouze s tarifem T 30 a tarifním zvýhodněním HIT. Žalovaná dopisem ze dne 19.2.2010 potvrdila prodloužení smlouvy na další dva roky. Shora uvedený skutkový stav je prokázán listinami: účastnická smlouva k telefonnímu číslu 605318680, písemné prodlužení smlouvy dne 12.3.2008, Všeobecné podmínky, dopis ze dne 19.2.2010, kterým bylo další prodloužení smlouvy potvrzeno, ceník tarifu T30 HIT. Žalobce zaslal žalované dopis o ukončení účastnické smlouvy ze dne 24.7.2010 a žalovaná tuto smlouvu k telefonnímu číslu 605318680 ukončila (dopis žalované ze dne 7.9.2011 o akceptaci ukončení smluvního vztahu). V rámci mimořádného řešení žalovaná přistoupila k ukončení smluvního vztahu zpětně, a to ke dni 30.4.2010 (k tomuto dni byla předmětná smlouva prodloužena o 24 měsíců a toto prodloužení bylo předmětem sporu).

Vzhledem k tomu, že žalobce hradil vyúčtování služeb v období od 13.5.2010 do 13.8.2011, vznikl mu přeplatek ve výši 6.465,-Kč, který představuje součet jednotlivých částek za vyúčtování služeb vystavených od 13.5.2010 do 13.8.2011. Přeplatek byl dne 5.12.2011 žalovanou odeslán žalobci, část poštovní poukázkou a část na bankovní účet, o tomto postupu byl žalobce písemně informován dopisem žalované ze dne 7.9.2011. V mezidobí než žalovaná přistoupila k ukončení smlouvy žalobce svým podáním ze dne 21.8.2010 požadoval, aby správní orgán (Český telekomunikační úřad) rozhodl, že účastnická smlouva mezi ním a odpůrcem skončila ke dni 12.7.2010 podle podmínek, které platily do 12.3.2010. Správní orgán I. stupně rozhodl dne 10.12.2012, že navrhovatel uzavřel s odpůrcem písemnou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, která byla následně na základě telefonického hovoru mezi účastníky řízení prodloužena a dále nevyhověl návrhu navrhovatele, aby se odpůrce zdržel účtovaní ceny za služby elektronických komunikací poskytovaných prostřednictvím předmětné mobilní telefonní stanice (usnesení č.j. ČTÚ-111 238/2010-631/NoD ze dne 10.12.2010). Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel v zákonné lhůtě rozklad, ve kterém namítl, že správní orgán I. stupně nevzal v potaz skutečnost, že odpůrce prodloužil účastnickou smlouvu na základě jeho podvodného jednání.

Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu čj. 6 853/2011-603 ze dne 30.3.2011 bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání s tím, že předmětné řízení je řízením podle § 142 správního řádu o určení právního vztahu, tedy konkrétně, zda účastnická smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a odpůrcem byla platně prodloužena či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že nárok žalobce byl uspokojen v rámci mimořádného řešení a žalovaná přistoupila k ukončení smluvního vztahu zpětně, a to ke dni 30.4.2010, ke všem vystaveným vyúčtováním služeb za příslušné období od 13.5.2010 do 13.8.2011 žalovaná vystavila dobropisy v plné výši a žalobci toto plnění vrátila, soud žalobu zamítl, protože předmět sporu ke dni rozhodování soudu neexistoval, přitom žalobce žádné další dispozice se žalobou neučinil.

Soud neshledal žádný důvod, pro který by žalobce neměl přijmout plnění v poukázkách, proto byla zamítnuta i ta část žaloby, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12.7.2010.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. 142 odst. 1 o.s.ř., tedy úspěchem ve věci, žalované žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í

 Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Praze dne 11. března 2013

JUDr. Eva Rybářová, v.r., soudkyně

Za správnost vyhotovení: Pavla Vyhnálková

Do datové schránky došlo 10. dubna 2013.

[ 11] Třetí rozhodnutí Městského soudu

Číslo jednací: 25Co 323/2013 - 119

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve

věci žalobce: Karel Januška,  ,proti žalovanému:

T-Mobile Czech Republic, a. s., IČ 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1,

o ukončení poskytování telefonních služeb, o povinnosti vrátit finanční prostředky,

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. března 2013, č. j. 25C 189/2011-96,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu I. stupně s e v zamítavém výroku o povinnosti vrátit finanční prostředky (II) a ve výroku o náhradě nákladů řízení (III) z r u š u j e , řízení s e z a s t a v u j e a věc se postupuje Českému telekomunikačnímu úřadu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl rozsudkem v záhlaví uvedeným tak, že se zamítá žaloba o určení, aby smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou uzavřená telefonickou dohodou dne 16. 2. 2010 skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily v účastnické smlouvě do 12. 3. 2010 (výrok I), že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12. 7. 2010 (výrok II) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Soud I. stupně vzal po provedeném řízení za prokázané, že žalobce uzavřel dne 29. 4. 2006 účastnickou smlouvu na dobu určitou v délce trvání 24 měsíců. V době podpisu smlouvy probíhala promoakce, v jejímž rámci si žalobce vybral jednu z nabízených výhod, a to výhodu volných SMS do všech mobilních sítí v ČR. Při dalším písemném prodloužení smlouvy dne 12. 3. 2008 obdržel žalobce mimořádnou nabídku 100 volných minut na 24 měsíců, na žádost žalobce došlo dne 19. 5. 2008 ke změně na 100 volných SMS na dobu platnosti do dubna 2010. Dne 16. 2. 2010 přistoupil žalobce telefonicky na nabídku na prodloužení smlouvy o další dva roky, s čímž podle svého tvrzení souhlasil s výhradou, že nedojde ke změně smluvních podmínek (zdarma paušál 30 minut volání a 100 SMS), od dubna 2010 žalovaný přestal poskytovat smluvený počet SMS zdarma. Žalovaný uvedl, že při posledním prodloužení neprobíhala žádná promoakce a smlouva byla prodloužena s tarifem T30 a tarifním zvýhodněním HIT. Žalovaný dopisem ze dne 19. 2. 2010 potvrdil prodloužení smlouvy o další dva roky. Žalobce zaslal žalovanému dopis o ukončení účastnické smlouvy ze dne 24. 7. 2010 a žalovaná smlouvu ukončila a v rámci tzv. mimořádného řešení žalovaný ukončil smluvní vztah zpětně ke dni 30. 4. 2011a přeplatek za dobu od 13. 5. 2010 do 13. 8. 2011 ve výši plateb zasílaných žalobcem v tomto období jako úhradu podle vyúčtování služeb ve výši 6.465 Kč byl dne 5. 12. 2011 žalovanou odeslán žalobci částečně na bankovní účet a částečně poštovní složenkou, o čemž byl žalobce žalovaným informován dopisem ze dne 7. 9. 2011.

V mezidobí se žalobce domáhal podáním ze dne 21. 8. 2010, aby Český telekomunikační úřad rozhodl, že účastnická smlouva skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily do 12. 3. 2010, proti rozhodnutí podal žalobce rozklad, rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 3. 2011 bylo rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu zrušeno a věc byla správnímu orgánu vracena k dalšímu řízení s tím, že předmětem řízení je ve smyslu § 142 správního řádu určení právního vztahu, konkrétně určení, zda účastnická smlouva byla či nebyla platně prodloužena.

Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobcem uplatněný nárok byl v rámci tzv. mimořádného řešení žalovaným uspokojen, takže ke dni rozhodnutí soudu I. stupně předmět řízení neexistoval. Žalobce žádný situaci odpovídající úkon neučinil, soud proto žalobu zamítl.

O nákladech řízení rozhodl za použití § 142 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který měl v řízení úspěch, žádné náklady nevznikly.

Žalobce se odvolal proti výroku II a III rozsudku. V odvolání a jeho doplnění uvedl, že s rozhodnutím soudkyně nesouhlasí „a v souladu s právem občana se soudkyně zříká“.

Namítal, že neví, kde vzala soudkyně důkaz o vyřešení věci mimosoudní cestou. Žádné přistoupení k reklamaci žalobce neobdržel, žalovaný sám odstoupil od vymáhání plnění smlouvy a vrátil část nákladů vynaložených po podání žaloby na účet manželky žalobce.

Žalovaný nikdy žalobci nenavrhl mimosoudní vyrovnání a řádně se nevypořádal s náklady, které žalobce vynaložil u Českého telekomunikačního úřadu a s náklady tohoto řízení.

Písemné vyjádření k odvolání nebylo podáno.

Odvolací soud přezkoumal v rozsahu přípustného a včasného odvolání podaného oprávněnou osobou napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo (§ 214 odst. l, § 206 odst. 2, § 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání j e opodstatněno, i když z jiných než v odvolání uvedených důvodů.

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 11. 7. 2011 domáhal určení, že smlouva o poskytování telefonních služeb mezi žalobcem a žalovanou uzavřená telefonickou dohodou dne 16. 2. 2010 skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily v Účastnické smlouvě do 12. 3. 2010, že žalovaný je povinen vrátit finanční prostředky získané od žalobce po 12. 7. 2010, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení u ČTÚ, že žalovaný je povinen uhradit náklady tohoto řízení „(v případě, že vzniknou)“.

Usnesením ze dne 19. 8. 2011, č. j. 25C 189/2011-7, soud I. stupně řízení zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud usnesením ze dne 31. 10. 2011, č. j. 25Co 420/2011-14, změnil usnesení soudu I. stupně tak, že se řízení nezastavuje, a v odůvodnění uvedl, že je třeba nejprve objasnit, zda podání, jímž žalobce zahájil toto řízení, a to za použití § 43 o. s. ř., není podáním podle § 244 a následujících občanského soudního řádu.

Soud I. stupně zcela zjevně obsah odůvodnění usnesení odvolacího soudu přehlédl, bez dalšího doplnění podání žalobce projednal a rozhodl o něm napadeným rozsudkem, aniž by splnil pokyn odvolacího soudu. Žalobce ve správním řízení v procesním postavení navrhovatele zaslal podání Českému telekomunikačnímu úřadu dne 21. 8. 2010, v němž požadoval, aby správní orgán rozhodl, že účastnická smlouva mezi ním a žalovanou (tam v procesním postavení odpůrce) skončila ke dni 12. 7. 2010 podle podmínek, které platily do 12. 3. 2010. Správní orgán zahájil dne 21. 8. 2010 správní řízení. Ve věci rozhodl. Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 3. 2011 bylo rozhodnutí zrušeno a věc byla správnímu orgánu vrácena k novému projednání se závěrem, že předmětné řízení je řízením podle § 142  správního řádu o určení právního vztahu, tedy zda účastnická smlouva byla platně prodloužena či nikoliv, což je přípustné jen za podmínky, že navrhovatel prokáže, že rozhodnutí o určení právního vztahu je nezbytné pro uplatnění jeho práva. Správní orgán vyrozuměl účastníky, že pokračuje v řízení a vyzval navrhovatele k prokázání toho, že požadované rozhodnutí je nezbytné k uplatnění jeho práv a odpůrce vyzval ke sdělení, zda byl  podán návrh ve věci dlužných úhrad za poskytnuté služby elektronických komunikací.

Odpůrce sdělil, že neeviduje žádnou dlužnou částku. Posléze odpůrce sdělení doplnil zprávou, že ukončil smlouvu, a to zpětně ke dni 30. 4. 2010, vystavil dobropisy ke všem vyúčtováním služeb za příslušné období, protože navrhovatel všechna uhradil, vznikl mu přeplatek ve výši 6.465 Kč (součet všech vyúčtování od 13. 5. 2010 do 13. 8. 2011) a ten byl vrácen poštovní poukázkou navrhovateli. Navrhovatel byl o tomto postupu informován písemně. Správní řízení bylo ukončeno rozhodnutím správního orgánu o zastavení řízení podle § 66 odst. L písm. g) správního řádu ve věci sporu o platnost smlouvy, neboť žádost navrhovatele se stala bezpředmětnou.

Požadavek žalobce na finanční plnění a náhradu nákladů správního řízení je svým obsahem reklamačním sporem, sporem účastnickým, a ten náleží do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (§ 129 zákona č. 127/2005 Sb.), nikoli soudu. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v rozsahu, v jakém byl napaden odvoláním, zrušil, řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu [§ 219a odst. l, § 221 odst. l písm. c) o. s. ř.].

K zastavení řízení došlo z procesního zavinění žalobce, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. l, § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.).

 Ve výroku I nebyl rozsudek soudu I. stupně napaden odvoláním, v tomto rozsahu proto zůstal nedotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání za podmínek stanovených  v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím soudu I. stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

V Praze dne 22. října 2013

JUDr. Blanka K a p i t á n o v á v. r., předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Dagmar Kűnzelová

[ 12]  Dovolání ke Správnímu soudu:

D O V O L Á N Í

Komu: Správnímu soudu v Praze

Prostřednictvím: Obvodního soudu pro Prahu 4, čj:  25C 189/2011

Dovolání proti Usnesení Městského soudu v Praze čj: 25Co 323/2013.

Žalobce: Ing. Karel Januška, , žalovaná strana: T-Mobile Czech Republic a.s.,IČ: 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4.

O platnosti smlouvy, ve které jedna strana změnila smluvní podmínky.

Zdůvodnění:

Žalobou jsem se domáhal, aby soud rozhodl na základě důkazu opaku, zda v prodlužované smlouvě lze změnit smluvní podmínky. Spravedlnosti jsem se domáhal u ČTÚ, kde mi nebylo vyhověno. V příloze žaloby jsou rozhodnutí tohoto úřadu. Soudkyně Obvodního soudu rozhodla, že spor má opět řešit ČTÚ. V odvolání jsem se dožadoval, aby spor rozhodl soud II. stupně. Městský soud ve svém rozhodnutí 25Co 420/2011 – 14 odmítl rozhodnout a vrátil řešení soudkyni I. stupně. Ta ve svém rozhodnutí  25 C 189/2011-96 opět nereagovala na předložený důkaz opaku. Její povinností bylo, aby tento důkaz buď vyvrátila, nebo učinila takové rozhodnutí, které tento důkaz potvrzuje. Městský soud ve svém konečném rozhodnutí opět vrací spor k ČTÚ (v rozporu se svým usnesením 25Co 420/2011).

Po soudu jsem požadoval, aby aplikoval důkaz opaku a rozhodl, zda v prodlužované smlouvě lze měnit smluvní podmínky (bez změny smlouvy). Povinností každého soudu je brát v úvahu každý důkaz.

Žalovaná strana nejprve navrhla, aby žaloba byla zamítnuta z nedostatku právního zájmu. Následně na základě žaloby částečně vrátila nezákonně získané platby a zastavila vymáhání plnění smlouvy.

Návrh na rozhodnutí Správního soudu:

Správní soud ruší Usnesení Městského soudu čj: 25Co 323/2013 – 119

Správní soud rozhodl (nebo přikázal soudu nižšího stupně rozhodnout) podle žalobního návrhu:

1. Zda lze v prodlužované smlouvě měnit smluvní podmínky.

2. O nákladech za řízení u ČTÚ.

3. O vyrovnání mezi žalobcem a žalovaným.

4. O nákladech tohoto řízení.

Ing. Karel Januška                                          

Roztoky, 12. prosince 2013    

 [ 13] Žaloba o navrácení soudních poplatků, nákladů u ČTÚ a přeplatků u operátora

Komu: Okresní soud Praha-západ, Karmelitská 19, 118 15 Praha 1

Žalobce: Ing. Karel Januška,

Žalovaná strana: Česká republika

Ve věci: Uhrazení nákladů, které žalobci vznikly nedodržováním zákona (Soudní spis čj:  25 C 189/2011, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4)

Zdůvodnění: Telefonní operátor mi během smlouvy změnil smluvní podmínky. Nesouhlasil jsem se změnou podmínek a písemně jsem smlouvu vypověděl. Operátor neakceptoval mou písemnou výpověď a dále požadoval placení smlouvy (včetně smluvních pokut).

Obrátil jsem se na ČTÚ. Rozhodnutí ČTÚ bylo obdobné, jako stanovisko operátora.

Podal jsem žalobu, aby soud smlouvu ukončil. Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že platnost smlouvy má opět řešit ČTÚ. Odvolací soud vrátil spor soudkyni I. stupně. Soudkyně rozhodla, že spor skončil dohodou smluvních stran. Tvrzení soudkyně bylo nepravdivé. Požádal jsem, aby spor byl v rámci dovolání předložen Správnímu soudu.

Obvodní soud spis předložil Nejvyššímu soudu. Na tento soud jsem se neobracel. Na stížnost mi předseda Městského soudu v Praze neodpověděl.

Listina práv mne zmocňuje podat soudní spis Správnímu soudu. Toto právo mi bylo upřeno, a proto požaduji, aby mi Česká republika uhradila náklady, které mi vznikly.

Náklady:

Plnění smlouvy operátorovi T-Mobile (po písemném ukončení smlouvy) 4.711,- Kč.

Poplatky a řízení u ČTÚ  2.546,- Kč.

Soudní poplatky zaplacené kolky (čj:  25 C 189/2011) a poštovné     5.200,- Kč.

Návrh na rozhodnutí soudu:

Česká republika je povinna zaplatit žalobci částku 12.457,- Kč (na účet yyyyyyy/xxxx).

Ing. Karel Januška 

27. května 2014