Úcta k zákonu

Zamyšlení nad zodpovědností členů vlády a zákonodárců. Navrhuji přikázat soudcům, aby byla respektována litera Ústavy a Listiny. 

Výrok soudce, i opak výroku soudce musí být výroky pravdivé. Na to přišli občané v antickém Římě.

Soudce rozhodl: „K. Gott odvedl daň podle zákona. Soudní výlohy mu nebudou uhrazené.“  Na uvedeném výroku lze dokázat, kterak naši soudci rozumí základním pravidlům práva. Také ukazuje, jak inteligentní zákony schvalují naši zákonodárci. Opak rozhodnutí soudce zní: „K. Gott neodvedl daň podle zákona. Soudní výlohy mu budou uhrazené.“  Z toho by plynulo, že palmáre náleží všem, kteří jednají protiprávně.

Je zřejmé, proč k takovým nesmyslným rozhodnutím dochází. Zákonodárci („občané s právnickým vzděláním“) si nepřečetli Listinu práv, která občanům zaručuje rovnoprávnost před zákonem. Do zákonných předpisů včlenili výjimečné postavení advokátů, exekutorů a patrně pouze těm obhájcům, kteří mají specifické vzdělání. Pominuli rovnost občanských práv před zákonem.

Z televizních zpráv jsem byl informován o tom, že pan Janoušek „požil alkohol“ a řídil automobil. Podařilo se mu automobilem ohrozit jinou osobu. Od nehody ujel, ale policie jej dopadla. Pan Janoušek zřejmě patřil k osobám, které měly nějaké styky s řídícími pracovníky nějakého úřadu. Dále bylo zveřejněno, že se pan Janoušek s poškozenou osobou finančně vyrovnal. Nedovedu pochopit, z čeho stát obvinil pana Janouška a zavřel ho do žaláře. Jestliže se s poškozenou osobou vyrovnal, jaká škoda vznikla státu? Jakého trestného činu (vražda, loupež, mravnostní delikt) se dopustil?

Nedovedu pochopit, proč zákonodárci vydávají prováděcí předpisy. Konkrétní hodnoty k přijatým zákonům musí nařizovat ministři, kteří zákon předkládají. Hodnota měny se může skokem změnit, a „množství větší než malé“ svědčí o inteligenci předkladatelů zákonů.

Připomínám zákonodárcům a ministerstvu spravedlnosti, že platí zákon změny kvantity v kvalitu. Hromadění nesmyslů může vést k nepředvídavým událostem.

Vláda předkládá návrhy zákonů prostřednictvím ministrů. Jestliže je zákon schválen, prováděcí předpisy nařídí ministr, který zákon navrhl. V následující vládě může ministr nové vlády upravit prováděcí předpisy.

Žádný prováděcí předpis není zákon. Soudce musí sám posoudit, jestli zákonný předpis neodporuje zákonu.

Kroky k nápravě jsou jednoduché. Stačí přikázat soudcům, aby byla respektována litera Ústavy a Listiny. Třeba paragrafem takto:

1. Zákon je hierarchické uspořádání

1.1) všech zákonů přírodních a matematických věd, nejnovějších poznatků věd lékařských a technických,

1.2) Ústava, Listina práv a svobod,

1.3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU),

1.4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

1.5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni nařízení vydávat.

2. Soudce vyššího soudu může rozhodnutí soudu nižšího stupně potvrdit, upravit, nebo vynést své rozhodnutí.

3. Rozhoduje-li soud senátem, musí být rozhodnutí jednomyslné.

Domnívám se, že v následujících parlamentních volbách uspěje taková strana či hnutí, které se zaváže takový paragraf včlenit do zákonných předpisů.