Volič a volební sliby

Z vrcholných sjezdů (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) se dovídám, jak se k problému justice staví, lépe řečeno, jak je každé straně lhostejný stav v justici. Všichni občané nerezignují na bezmoc, která je zastihne vinou naší justice.

Délka soudních sporů zaráží každého občana. Advokáti veřejně prohlašují: Spravedlnost u soudů nehledejte. Z tisku (18. května 2017, Reflex, rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem): "..důvodem k obavám a pesimismu je například stav justice a celé nastavení legislativní a justiční soustavy, jež se v některých momentech nedávno projevila jako neobyčejně zkorumpovaná, a to až balkánským způsobem, nad kterým zůstává rozum stát, kam se podíváte: propuštění katarského prince, zločinné spolčení soudce Berky, případ Davida Ratha, pád Nečasovy vlády, jedna kauza za druhou...."

Máme před parlamentními volbami. Kdo jiný než politické strany má mít zájem na tom, aby náš stát vzkvétal? Kdy zmizí blbá nálada? Jak je možné, že soudci nerespektují literu Ústavy? Kde soudci vzali pravomoc, aby spor, který mají řešit, přidělili jiným soudcům? Nejsou schopni pochopit literu Ústavy?

Na základě svých zkušeností doporučuji občanům, aby ve volebních materiálech každé strany hledali následující závazky:

Důkaz opaku je respektován tisíciletí. V minulém století byl zpracován v matematické logice. Zajišťuje, že identické spory mají identická řešení. Z toho plyne:

  • 1. Zákony matematiky jsou nedílnou součástí zákona. Soudy musí rozhodovat pravdivě a spravedlivě.

Rovnost svéprávných občanů před zákonem je deklarována jak v Ústavě, tak v Listině práv. Tato rovnost byla občanům odebrána tím, že některé právní úkony mohou činit pouze „občané s právnickým vzděláním“ (dovolání, obrátit se na Nejvyšší či Ústavní soud,…). Povinné zastoupení občana je zdůvodnitelné pouze tehdy, kdy občan může utrpět újmu, pokud takové zastoupení nemá. Zákonné předpisy musí obsahovat:

  • 2. Povinnost občana být zastoupen osobou s „právnickým vzděláním“ mohou soudy požadovat tehdy a jen tehdy, kdy zjistí, že občanovi bez zastoupení vznikne újma.

Uvalení vazby na bezúhonného občana se několikrát ukázalo jako mylné. Proto zákonné předpisy musí obsahovat:

  • 3. V případě posuzování možného trestného činu musí o vazebním stíhání občana rozhodovat porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné. 

Každá smlouva je projevem svobodné vůle mezi různými subjekty (státem, telefonním operátorem, svéprávnými občany...). Soudy musí respektovat, že jednou uzavřená smlouva je platná. Když si občan stěžuje na porušení smluvních podmínek, povinností soudu je posoudit tuto stížnost. Soud nesmí po občanovi požadovat, aby znovu dokládal, že se vůle smluvních stran od doby uzavření nezměnila.  To je v rozporu se zdravým rozumem. Požadujeme:

  • 4. Občan předpokládá, že každá smlouva je vyjádřením svobodné vůle. Právní předpisy a soudci to musí respektovat. Soud nemůže po žalobci požadovat, aby vrátil stav do okamžiku uzavírání smlouvy (nové stvrzování smluvních podmínek).

V civilním soudním řízení (někdy i v trestním) mají soudci volnost výběru důkazů, které občan předkládá. Nařídit soudcům:

  • 5. V každém soudním řízení se soud musí vypořádat se všemi předloženými důkazy.

Ústava článek 82 (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Litera Ústavy jednoznačně stanovuje, že ani soudce nadřazeného soudu nesmí ohrožovat nezávislé rozhodnutí soudu nižšího stupně. Soudy vyššího stupně mohou rozsudek nižšího soudu potvrdit, opravit, nebo vynést své nezávislé rozhodnutí. Nemohou „vychovávat“ soudce nižších stupňů. Občan zaplatil soudní poplatek a zajímá ho pouze výsledné rozhodnutí soudu. Neznalost, podjatost, známosti, nebo lenost soudců vyšších soudů nesmí být důvodem k tomu, aby byl občan zbaven svého Ústavního práva na spravedlivé a včasné rozhodnutí soudu. Soudci všech soudů jsou placení za rozhodování sporů. Nejsou placeni za to, aby uplatňovali svůj „závazný právní názor“ vůči nižším soudům. Každé rozhodnutí soudu se musí vztahovat k vlastnímu sporu. Nařídit soudcům:

  • 6. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudce (soudy), aby za ně rozhodovaly.

 

Volební štáby všech politických stran by měly o takových závazcích voličům uvažovat. Ideální by bylo, kdyby se k těmto požadavkům přihlásila všechna politické uskupení, které usilují o vládu v naší zemi.

Pokud se některá strana k těmto požadavkům nevyjádří, občané tomu porozumí tak, že strana nepovažuje problémy v justici za důležité.

Uskutečněním těchto šesti závazků by došlo k velkým finančním úsporám. Republika začne vzkvétat. Zmizí blbá nálada. Soudní procesy se podstatně zkrátí. Každý rozsudek bude mít svého autora. Ministři spravedlnosti se nebudou omlouvat za nezákonné postupy.

Politické uskupení, které úpravu právních předpisů prosadí, má velkou pravděpodobnost vládnout republice delší dobu. 

Autor: Karel Januška | pondělí 29.5.2017 11:09 | karma článku: 11,64 | přečteno: 331x
  • Další články autora

Karel Januška

Úvaha staříka nad hrobem

24.8.2021 v 9:22 | Karma: 6,11

Karel Januška

Spravedlivé soudy

1.8.2021 v 5:09 | Karma: 9,94

Karel Januška

Případ Janoušek

26.7.2021 v 4:01 | Karma: 14,03

Karel Januška

Volby a naděje

16.7.2021 v 15:36 | Karma: 8,78

Karel Januška

Rozděl a panuj

24.6.2021 v 4:31 | Karma: 10,11