Je to první cíl politického uskupeni ANO. V Otevřeném dopise jsem oslovil i tuto stranu. Zatím jsem neobdržel žádné vyjádření.
Uvádím některá hodnocení justice:
Z tisku (18. 5. 2017, Reflex, rozhovor s psychiatrem C. Höschlem): "..důvodem k obavám a pesimismu je například stav justice a celé nastavení legislativní a justiční soustavy, jež se v některých momentech nedávno projevila jako neobyčejně zkorumpovaná, a to až balkánským způsobem, nad kterým zůstává rozum stát, kam se podíváte: propuštění katarského prince, zločinné spolčení soudce Berky, případ Davida Ratha, pád Nečasovy vlády, jedna kauza za druhou...."
KSČM na Otevřený dopis odpověděla: Soudci přestali hledat spravedlnost. Mnohdy jsou výsledky jejich souzení tak nepředvídatelné, že musíme připustit, že jsou buď úplně hloupí a rozhodnou podle toho, co je první napadne, nebo že jsou ovlivněni – známými, penězi, politickou příslušností jedné strany ...
Připomínám omluvu současného ministra spravedlnosti Pelikána, kterou byl přinucen veřejně vyhlásit: „Česká republika se omlouvá za nezákonný postup a nezákonné trestní stíhání poškozeného Marka Šnajdra, … jakož i za jeho nezákonnou vazbu. Tento nezákonný postup vedl k profesní a společenské újmě poškozeného, za což se Česká republika … omlouvá.“
Soudci Nejvyššího soudu zneužili svou pravomoc a výrokem čj. 21 Cdo 1440/2014-456 si neprávem přisoudili doplatky k minulým mzdám. Ústava všem soudcům nařizuje, aby rozhodovali nestranně. (Ústava článek 82: Nestrannost soudce nesmí nikdo ohrožovat). Ani soudce Nejvyššího soudu nesmí svou nestrannost ohrožovat. Nesmí soudit takový případ, ve kterém je hmotně zainteresován. Nesmí rozhodovat podjatě.
Za správný chod justice zodpovídá vláda. Jmenovitě to jsou předseda vlády Sobotka (ČSSD), ministr spravedlnosti Pelikán (ANO) a ministr vnitra Chovanec (ČSSD).
Otázkou zůstává, zda se v následujícím funkčním období vlády justice zlepší natolik, aby se ministr spravedlnosti nemusel omlouvat žádnému občanovi. Protože počet občanů, kterým by se měl stát omluvit, je daleko vyšší, než vazebně stíhaných poslanců.
Souhlasím s předsedou hnutí ANO, že řídit stát jako firmu je dobrá myšlenka. Zabránit tomu, aby si moc soudní ukrajovala ze státního rozpočtu, mohl jako ministr financí sám, ale neučinil to. Je to drobnost proti tomu, když soudci nerozeznají spravedlivý rozsudek od nespravedlivého. „Občané s právnickým vzděláním“ si v zákonodárném sboru schvalují takové předpisy, které jsou z hlediska jejich profese zdrojem slušných vlastních příjmů.
Pokud hnutí ANO prosadí do zákonných předpisů:
(3) O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí by mělo být jednomyslné.
Pak patrně již nikdy k nezákonnému zadržení občanů nedojde. A tragikomedie kolem „poslanců trafikantů“ nebude třeba řešit. Nevěřím tomu, že by moc soudní vydávala občana moci výkonné bez patřičných zákonných důvodů. Zejména když za každým rozhodnutím soudu budou odpovědní konkrétní soudci.
V žádné ekonomicky prosperující firmě nemůže vzniknout vnitřní neřešitelný právní spor. V justici vznikají spory mezi jednotlivými soudy. Tomu je třeba bezpodmínečně zabránit.
Hnutí ANO by se mělo ve svém volebním programu jasně vyjádřit, zda se postaví za obsah navrhovaných právních předpisů v Otevřeném dopise .
Takový postoj jistě najde u voličů velkou podporu. Občané si spravedlivé soudy zaslouží.
