Vymýtit nemravnost v justici
Nelíbí se mi rozhodování soudů. Přál bych si, aby volby vybraly takové uskupení politických stran, které nepřipustí, aby se stát dopouštěl trestných činů.
Mám obavy z toho, že volbou libovolných stran se v republice nic nenapraví. Justiční a policejní oligarchie z ministerstev budou schopné zorganizovat jakýkoliv puč bez následného potrestání.
Náhodné rozhodování soudů je umožněné právními předpisy, které soudcům dovolují vynášet rozhodnutí, které jsou v rozporu se zdravým rozumem.
Zde je výčet čtyř paragrafů, které by se měly stát součástí právních předpisů, aby nedocházelo k excesům:
§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina práv a svobod,
3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Všechny politické strany jsem tímto návrhem oslovil.
KSČM se na návrh vyjádřila (zde): „kromě zrušení diskriminačních norem (např. lustračního zákona), zavedení lhůt pro rozhodování soudů a vrácení osobní odpovědnosti soudců za rozhodnutí, není nutné žádné razantní změny v procesních předpisech dělat.“ Z toho by plynulo, že paragraf 4. by KSČM mohla podpořit.
ODS mne odkazuje na svůj volební program, ve kterém čtu (zde): “ ...Občanská demokratická strana boj za spravedlivý právní stát, za zjednodušení našeho právního systému a vyváženost mocí zákonodárné, výkonné a soudní nikdy nevzdá. Nepřipustíme nepromyšlené a nebezpečné zásahy ve prospěch jedné z těchto mocí na úkor zbývajících, což by ohrozilo funkční demokratický systém naší republiky.“
Můj návrh paragrafů rozhodně není razantní, nepromyšlený a nebezpečný. Pouze přesně definuje meze soudcům, ve kterých se mohou rozhodnutí pohybovat. Tisíce paragrafů, kterými zákonodárci zásobují soudce, se nemohou vyhnout chybám a víceznačnostem. Za předpokladu přijmutí těchto několika řádků do právních předpisů, se práce soudů zefektivní a vyloučí se možnost rozhodovat mimo meze zákona.
Líbí se mi myšlenka spravovat stát jako firmu. V žádné firmě nemá ředitel několik samostatných právnických odborů. Z žádné firmy nemohou vzejít dvě řešení jednoho problému, která se diametrálně liší. Odpovědnost za výstupy z firmy má ředitel (vlastník). Ministr spravedlnosti je výkonným „ředitelem“ firmy Česká republika v oblasti justice. Z žádných dvou „pravomocných“ rozhodnutí soudů nemohou být dva diametrálně různé verdikty. „Pravomocný“ rozsudek musí být pouze jeden a to konečný.
Jestliže se ANO postaví za návrhy paragrafů, je možné, že budeme mít vládu jedné strany. Rozhodně bych se jí nebál, protože řada problémů zanikne. Na soudnictví se ušetří značné částky. Každý soudce je specialistou ve svém oboru a znění doplňků nepotřebuje velké úpravy (nejsem právník, ale vlastní zkušenosti mne přinutily sdělit své úvahy).
Média by se měla zástupců politických stran ptát na navržené doplnění právních předpisů. Novináři nemusí být znalci práva. Ale měli by po politických stranách požadovat, jak se k navrhovaným paragrafům staví. Nová poslanecká sněmovna by jako první krok mohla přikázat soudcům, jak mají efektivně a podle Ústavy postupovat.
Pokud se některá strana před volbami k návrhu nevyjádří, pak je s funkcí justice spokojená.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.