Český stát v rukách justiční mafie

Ani volby nepřinesly naději, že se republika stane právním státem. Občané dali zřetelně najevo, jak má být stát řízený.

Bohužel nově zvolení poslanci si vysvětlili vůli voličů způsobem, který nám justice vnucuje od sametové revoluce. Justiční mafie jednoduchým trikem zasahuje do moci výkonné. Nikoliv zákon, ale „závazný právní názor“ je klíčovým pro rozhodování soudů. Jestliže se některý soudce odchýlí od této poučky, čeká ho kárná žaloba od ministra spravedlnosti.  Ale poslanec, přichycený policií se sedmimilionovým úplatkem, úkoluje soudy.

Ministr spravedlnosti řídí a odpovídá za to, aby soudy dodržovaly zákony. Současně je nadřízeným úřadu státních zástupců. Státní zástupci řídí práci policie, která podléhá ministru vnitra. Jak je možné, že státní zástupce předkládá poslancům materiály, které nebyly soudem ověřené, je mi záhadou. Poslanci nahlížejí do soudních spisů, které má v první řadě ohodnotit soud. Mezi „obviněnými“ kromě p. Babiše jsou uvedení i občané bez imunity. Státní zástupce se dopouští trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. Státní zástupce zcela pominul krok, který mu nařizuje Ústava. O vině či nevině rozhoduje výhradně soud (nikoliv sněmovna). Povinností státního zástupce je vyžádat si od soudu předběžný souhlas k zahájení trestního řízení. Když tento krok neučinil, je třeba interpelovat ministra spravedlnosti a okamžitě požadovat nápravu. Vše se děje už desetiletí a spolehlivě slouží k uplatňování stranických zájmů.

Domníval jsem se, že noví poslanci budou mít svůj „právní názor“ na své povinnosti.  Bohužel zajeté zvyklosti k nápravě nepovedou. Škoda, náprava by byla pro poslaneckou sněmovnu velmi jednoduchá. Stačí soudcům připomenout znění a přirozený výklad Ústavy. Pouze poslanecká sněmovna má tu moc.

Místo problému vydat - nevydat by poslanci mohli řešit problém navrhnout - nenavrhnout rozumné řešení. Znovu uvádím čtyři paragrafy, které by zaručeně učinily z republiky právní stát.

  § 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

        1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

        2. Ústava, Listina práv a svobod,

        3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)

        4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

        5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.

  § 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

  § 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

  § 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.