Právní stát a spravedlnost II
Osočování poslanců z trestných činů a bezpředmětná jednání sněmovny by mělo skončit. To, zda je poslanec „vydán k trestnému stíhání“ je ryze politický argument, protože státní zástupci nekonají svou povinnost.
Policie je povinna vyšetřit každý skutek. Výsledkem je šetření, které hodnotí státní zástupce. Je-li důvodné podezření ze spáchání trestného činu, je povinností státního zástupce předat šetření soudu, aby rozhodl o dalším postupu. Bez ohledu na to, kdo je obviněný (občan, poslanec, organizace, stát). Nikoho imunita nechrání.
Je-li podezřelým poslanec, je povinností Nejvyššího státního zástupce obrátit se na sněmovnu. Poslanecká sněmovna může policii přinutit k tomu, aby po dobu platnosti mandátu mohl poslanec hlasovat. Úkony jako „vydání poslance“ jsou sice pro poslance důležité, pro veřejnost zábavné, ale jsou zcela nadbytečné. Kdyby poslanci uposlechli mé rady a vrátili spis policii s tím, aby materiál předložil Nejvyšší státní zástupce, vykonali by daleko víc užitečné práce. Republika se mohla o krok k právnímu státu přiblížit.
Ústava by měla být dodržovaná v první řadě soudy. Práva soudců jsou omezená Ústavou. Po soudcích se požaduje, aby rozhodovali spravedlivě, nebo podle svého svědomí.
Pod spravedlivým rozhodnutím se už od antiky rozumí, že to co soudce jedné straně účastníka sporu odebere, to musí druhé straně sporu přisoudit. Rozhoduje-li o vině, má opět pouze dvě možnosti: Obžalovaný je vinen, nebo: obžalovaný je nevinen.
Žádné jiné rozhodnutí nemůže soudce vydat. Rozhodnutí soudu přiměřeně platí i pro panovníka nebo zákonodárce.
Státní zástupci mají strukturu podřízenosti. Za rozhodnutí každého státního zástupce zodpovídá jeho nadřízený. Nejvyšší státní zástupce má mít právo obrátit se na parlament, aby případně umožnil poslanci vykonávat poslanecké povinnosti.
Předsedové stran se mylně domnívají, že jednáním o „vydání poslanců ke stíhání“ vybojovali něco, co občanům prospěje. To je velký omyl, poslanci vedou republiku k novým volbám do parlamentu. Podařilo se jim zviditelnit hlavně KSČ, ukázat obojetnost některých stran, a voličům ANO moc neublížili.
Všichni soudci jsou podle Ústavy rovnoprávní. Což v našem soudnictví neplatí. Soudci nadřazených soudů vrací řešit spor nižším soudům. Tato pravomoc je v rozporu s duchem Ústavy.
Soudci mají rozhodovat spravedlivě. Jestliže nějakou věc nebo právo odeberou jedné straně sporu, musí ji přisoudit druhé straně sporu. Z toho jednoznačně plyne, že soudce nikdy nesmí změnit žalobní návrh. Naše soudy to nedodržují. Bohužel ani v trestních sporech. Klidně si vymyslí novou specifikaci činu, než která je uvedená v obžalobě.
Ústava soudcům předepisuje, že musí rozhodovat nestranně. Opak nestrannosti je podjatost. Soudci si ze státního rozpočtu přisoudili doplatky. Vláda jim to schválila. Ministru spravedlnosti a vládě nevadilo, že rozhodnutí soudu o doplatcích bylo v rozporu s Ústavou.
Každá politická strana by se měla otázkou „právního státu“ zabývat.
V nové vládě by státní zástupci měli být podřízení ministru vnitra. Vyšetřování provádí policie, která je podřízená ministru vnitra. Z toho logicky plyne, že musí zodpovídat i za podání k soudu. Jen Nejvyšší státní zástupce má mít právo obrátit se na parlament, aby zabránil moci výkonné omezit některého poslance v jeho právech hlasovat.
Navrhl jsem čtyři nové paragrafy, které zaručeně odstraní současné nedostatky v justici.
Politické strany, které se chtějí na budoucí vládě podílet, by měly návrhy prostudovat a k návrhům vyjádřit.
Republika se může stát právním státem v případě, když smlouva mezi koaličními stranami bude obsahovat následující podmínky:
Podmínka (1) Státní zástupci budou podřízení ministra vnitra. (Dosud ministra spravedlnosti.) Státní zástupce dohlíží na práci policie. Má nesporné právo a povinnost sdělit soudu o trestném skutku (chování) občana nebo jiného subjektu. Nesmí mít právo takové obvinění zveřejnit dříve, než o tom rozhodne soud, protože by se mohl dopustit trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. (Poslední případy p. Babiš a Faltýnek.)
Podmínka (2) Následující paragrafy odstraní nelogické kroky soudních postupů. Smluvní strany prosadí, aby se tyto paragrafy staly součástí Sbírky zákonů.
§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
...(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
...(2) Ústava, Listina práv a svobod,
...(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
...(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
...(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biskupové se distancovali od Zemanovy akce v Arcibiskupském paláci
Pražský arcibiskup Jan Graubner se distancoval od akce, při které byla minulý týden v...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“
Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci...
Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí
Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly...
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.