Únor 1948, dnešek a budoucnost
KSČ hned po roce 1945 prakticky ovládla moc výkonnou. V únoru 1948 už pouze zneužila této moci k tomu, aby z republiky učinila „diktaturu proletariátu“. Konfidenti z Protektorátu byli horliví propagátoři „nové lidově demokratické republiky“.
Nyní je to moc soudní, která je brzdou prosperity státu.
Nové strany založené po sametové revoluci (ODS, ODA, KDU, ČSSD) trpěly kritickým nedostatkem financí. Během vládnutí se jim podařilo upravit právní předpisy tak, aby peníze za volební hlasy kryly jejich finanční náklady. ČSSD zásluhou M. Zemana a Ústavního soudu získala Lidový dům. To ji zabezpečilo finančně, a M. Zeman coby prezident, začal zneužívat postavení prezidenta a moc soudní k prosazování svých zájmů.
Pouze ANO mělo v předcházejících parlamentních volbách nastavené takové cíle, které oslovily občany. Poslední volby byly referendem o tom, zda politické strany umožní soukromému kapitálu zasáhnout do řízení státu. Voliči jednoznačně rozhodli, ale politickým stranám se to nelíbí. Domnívají se, že jedině ony rozumějí vůli voličů.
Po volebním šoku se "tradiční" strany nemohou vzpamatovat. Soukromý kapitál vládne efektivněji, a voliči to vidí. Politické strany nebudují právní stát.
Moc soudní jedná v rozporu s Ústavou. Od prezidenta slyšíme v prezidentských volbách „trestně stíhaný A. Babiš“. Politické strany a veřejnoprávní sdělovací prostředky tento blaf opakují. Je to jenom křivé heslo, nezakládající se na pravdě. Je potvrzením toho, že republika není právním státem. Poslanecká sněmovna se nechává úkolovat policejním vyšetřovatelem. Moc zákonodárná jedná na objednávku moci výkonné.
Žádný občan v právním státě nesmí být označen za trestně stíhaného, pokud o tom nerozhodl soud. Ústava stanoví, že poslanec, který se dopustil trestného činu, může být odňat moci výkonné po dobu platnosti mandátu. Jiný výklad Ústava nepřipouští.
Přinutit soudce, aby respektovali Ústavu a tisícileté zkušenosti lidského poznání, není složité.
Sbírku zákonů je třeba upřesnit a soudcům nadefinovat termín „Zákon“. Obsahově by upřesnění mělo zahrnout následující paragrafy:
§ 1. „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují, je Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem. Jsou to:
..(H1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
..(H2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
..(H3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
..(H4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
..(H5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Budoucnost republiky je v rukách zákonodárců. Dá se odhadnout, že přijetím doplňků by se doba řešení soudních sporů zkrátila na polovinu. Nesmyslné náklady na soudní aparát jsou zbytečné. K čemu stát potřebuje Justiční akademii, když občané spravedlnost u soudů nenajdou? Patrně se někde v právních předpisech najde paragraf, že soudce je povinen rozhodovat spravedlivě. Ale najdou se tam jistě také také takové paragrafy, které soudci dovolují rozhodovat nespravedlivě.
Senát by se měl k danému problému také vyjádřit.
Příští volby ukážou, zda si ODS nebo Piráti uvědomili svou povinnost a příležitost.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.