Tajná policie v demokratickém státě
Každý demokratický stát je založený na třech pilířích. Jsou to moci:
I. Výkonná: Policie, armáda, státní úředníci, místní úředníci vykonávající správu obecního majetku. Zvláštní postavení v moci výkonné má prezident.
II. Zákonodárná: Poslanci a senátoři zvolení ve svobodných volbách.
III. Soudní: Jsou to všichni soudci, jmenovaní prezidentem.
Policie v každém státě má nejméně dvě složky, na sobě nezávislé. Veřejná policie, která má právo a povinnost dohlížet nad příkazy, které zákonodárce stanovil. Podle instituce, které policie podléhá, se řídí její pravomoc. Místní veřejná police kontroluje a trestá za jednoduché přestupky.
Tajná policie nemá žádnou pravomoc. Její činnost je svým způsobem nezákonná. Dohlíží nad činností nejen občanů, ale také nad osobami, které jsou mimo pravomoc vymezenou Ústavou. Jsou to zejména zákonodárci, soudci, prezident a všichni občané, kteří by mohli ohrozit chod demokratického státu.
Výsledky své práce předává tajná policie na vědomí veřejné policii. Státní zástupce musí posoudit, zda důkazní materiál shromážděný tajnou policií je dostatečný k tomu, aby mohl být požádán soud k zahájení trestního řízení.
Jestliže soudce uzná důkazní materiál za dostatečný, vydá (veřejně) rozhodnutí o zahájení trestního řízení. Triviální případy může soudce rozhodnout okamžitě. Přijetím trestního oznámení se soudce stává zákonným soudcem sporného případu (kauzy). Když soudce neuzná důkazy předložené státním zástupcem za dostatečné, veřejnost nesmí být informována o tom, že tajná policie někoho vyšetřovala.
Každý člen policie musí být striktně zodpovědný svému nadřízenému. Členové veřejné i tajné policie musí být podřízeni ministru vnitra. Nikdy nesmí být součástí ministerstva spravedlnosti, jak je tomu dnes. Důsledkem zařazení veřejné policie do gesce ministra spravedlnosti jsou rozsudky soudu, které nyní vydává Ústavní soud.
Jestliže Ústavní soud vydal jeden rozsudek, který zrušil rozhodnutí obecného soudu, pak je to nesporný důkaz toho, že stát není demokratickým státem. Pravda není nejvyšší hodnotou, a občané nejsou pod ochranou moci soudní. Zákonodárci si přivlastnili pravomoc posuzovat trestnost občanů.
Prvním krokem k tomu, aby republika byla právním státem, je učinit celou policii součástí moci výkonné. Jak veřejnou, tak tajnou. Musí podléhat ministru vnitra, nikoliv ministru spravedlnosti.
Na vědomí zasláno: prezidentovi, vládě, zákonodárcům, soudcům, občanům.
Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.