Spravedlnost a justiční mafie
Každý režim lze hodnotit podle toho, jak se stará o bezbranné. Demokracie se někdy zvrhne, a z demokracie je otřesná diktatura. Třetí říše by nám měla být příkladem. Až po 75 letech se Německo dokázalo postavit čelem ke svým činům.
Zneužívání moci soudní u nás začalo s příchodem totality. Současné politické strany a hnutí, které mají být zodpovědné za spravedlnost pro všechny občany, podlehly demagogii "občanů s právnickým vzděláním". Padesátileté vyučování "právu" na vysokých školách nese své neblahé důsledky. Místo pravdy a spravedlnosti soudruzi zavedli "naléhavý právní zájem". Parlament zneužívají ke svým krátkodobým cílům. Ani jedna politická strana nevidí, že se moc výkonná stará hlavně o svou popularitu a krátkodobé zisky. Litera Ústavy a Listiny práv je jim lhostejná.
Advokát prezidentské kanceláře nedokázal, že prezidentův výrok o existenci Peroutkova článku byl pravdivý. Z toho plyne, že advokát prezidenta nemá nárok na uhrazení svých nákladů. Úhrada nákladů náleží té straně, která ve sporu dokáže, že má pravdu.
Rozsudek soudu nad prezidentem měl znít: "Obhajoba nedokázala existenci článku novináře Peroutky. Žalobce je v právu. Soudní výlohy hradí strana žalovaná (t.j. prezident). Výkon rozhodnutí soudu se odkládá o 14 dnů do doby po skončení imunity prezidenta."
Rozsudky v kauze H-System jsou obdobným případem. Advokáti občanů stavebníků a advokáti hájící zájmy finančních skupin, které chtějí občany okrást, se několik let "soudí". Ústavní soud rozhodl, že výroky soudů jsou nespravedlivé. V čem tkví nespravedlnost, a jak zabránit budoucím nespravedlnostem, Ústavní soud nesdělil. Takový úřad je ve fungující demokracii zbytečný. Slouží pouze k tomu, aby někteří soudci po sametové revoluci nebyli potrestaní.
Úřad státního zastupitelství plně podléhá ministru vnitra. Neexistuje právo, které by státním zástupcům dovolovalo obracet se na zákonodárce. Aktuální situaci ("dluhy se musí platit") nelze řešit přílepky k přílepkům jiných nařízení.
Soudcům je třeba připomenout, jaké jsou základní postuláty právního státu. Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy:
§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
(3) nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
§ 6. Lichva je trestný čin. Vláda stanoví podmínky, kdy se půjčka stává lichvou.
Soudce rozhoduje o vině a trestu, nebo o právu a bezpráví. Soudce přikáže hradit soudní výlohy té straně, která neprokázala, že je její tvrzení pravdivé. Je lhostejné, zda je na straně žalobce nebo žalovaného. To je tisíciletý princip spravedlivého rozhodování, který naši zákonodárci nechtějí akceptovat.
Politické strany a hnutí které se uchází o přízeň voličů by měly nad současnou situací v justici přemýšlet. Je tragedií, že pod důležitým předpisem o průběhu soudního řízení (OSŘ) jsou stále podepsaní představitelé komunistického režimu.
Poslanecká sněmovna je v každém okamžiku svéprávná, není vázaná organizačními zvyklostmi předchozích sněmoven. Průběh diskuzí by si měla upravit tak, aby nedocházelo ke zbytečnému marnění času. Poslanecké platy by měly respektovat rovnost občanů před zákonem. Pro všechny poslance by měly být stejné. Vymyšlené funkce a příplatky odporují demokratickým zásadám. Nepřítomnost na jednání by mohla být trestaná srážkou.
Neznalost a nepřítomnost alespoň jednoho profesora matematiky v zákonodárném sboru je zřejmá ze způsobu rozhodování soudů. Lepší stavební zákon nezabrání vzniku nových sporů typu H-System.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.