Volby veřejné a tajné

Každé volby by měly být veřejné. Staří  řekové nebo římané tajné volby neznali. USA nedává dobrý příklad.

Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
 To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Náprava je jednoduchá. Stačí přinutit zákonodárce, aby se volilo veřejně a podle pravdy. Vítěz bere vše nesmí v žádných volbách platit.
Současné okrádání  desítek členů dužstva H-System je důkazem zkorumpovanosti našich právníků a soudců. Podle znění Ústavy nesmí žádný soudce (ani soudce Ústavního soudu) řešit jeden případ dvakrát. Státní zástupci jsou úředníci (nikoliv soudci) státu. Pouze Nejvyšší státní zástupce se může obrátit na Poslaneckou sněmovnu. Volby v Poslanecké sněmovně musí být vždy veřejné, poslanci mohou tvořit libovolné skupiny pro vyřešení jakéhokoliv problému. Předseda vlády a jednotliví ministři nesmí být členy Poslanecké sněmovny. Takové případy byly vyřešené již v První republice.
Při současných možnostech výpočetní techniky není žádný problém zorganizovat jakékoliv volby s minimálními náklady. Stačí stanovit termín, ke kterému se volby budou vztahovat. Každý může svůj hlas  libovolně měnit až do termínu voleb. Tajnost voleb je nepřirozená, a na příkladu USA je zhoubná pro společnost.

ing. Karel Januška