Odborná úroveň soudcovské funkce
V zákoně o soudcích (§ 82) si „občané s právnickým vzděláním“ dali do zákona odstavec:
(1) Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce.
V diskuzi o výroku soudce Paclíka (K. Gott uspěl v žalobě a nenáleží mu nárok za uhrazení nákladů soudního řízení) se mnoho pracovníků justice (také soudce JUDr. Karel K.) domnívá, že nemám pravdu v tom, že soudce Paclík vynesl rozhodnutí nepravdivé, čili v rozporu se zákonem. Soudci mohou vynášet pouze taková rozhodnutí, která jim předepisuje zákon. Nepravdivé rozhodnutí nesmí soudce vynést.
Ještě jednou soudcům a „občanům s právnickým vzděláním“ vysvětlím, co je důkaz opaku (důkaz sporem v matematice). V některých rozhodnutích je tento důkaz zřejmý na první pohled. Rozhodnutí soudce „Občan se dopustil trestného činu a bude potrestán trestem odnětí svobody“ nikdo nebude zpochybňovat. Opak výroku je: „Občan se nedopustil trestného činu a nebude potrestán“. Oba výroky jsou pravdivé, soudce vynesl pravdivý výrok a nikdo tento výrok nemůže důkazem opaku vyvrátit. Chybný výrok soudce by byl: „Občan se dopustil trestného činu a nebude potrestán“. Nebo negace tohoto výroku: „Občan se nedopustil trestného činu a bude potrestán“. Soudce JUDr. Karel K. je bytostně přesvědčen, že soudce může nepravdivý výrok zdůvodnit. Takovou příčinnou souvislost nelze obhájit žádným zdůvodněním.
Výrok, který vynesl soudce Paclík, je výrok nepravdivý. Zní: „K. Gott uspěl v žalobě (byl mu vrácena přeplatek daně) a nenáleží mu náhrada uhrazení nákladů za soudní řízení“. Opak tohoto výroku zní: „K. Gott neuspěl v žalobě a náleží mu náhrada uhrazení soudních nákladů“. Čili každý, kdo prohraje soudní spor, má nárok na náhradu soudních výloh. Což jistě není výrok pravdivý.
To, že platí důkaz opaku, se učí v základních školách. Každý žák musí vědět, že rovnice se nemění, jestliže celou rovnici násobíme nějakým číslem. Násobíme-li rovnici číslem -1, rovnice stále platí. Násobení číslem -1 je negace rovnice. Výrok soudce lze chápat jako rovnici. Musí platit také v opaku, aby výrok byl pravdivý.
Důkaz sporem má v matematice důležité postavení. Je-li na pravdivou matematickou větu aplikován důkaz sporem a věta je opět pravdivá, je matematická věta dokázána.
Nevím, jak je možné, že důkaz opaku soudci nedovedou aplikovat. Po absolvování vysoké školy by to měl být základní kámen soudcova rozhodování.
Nerespektování důkazu opaku našimi soudci je jedním z několika zásadních nedostatků naší justice. Svědčí to o špatné úrovni vzdělanosti „občanů s právnickým vzděláním“, nebo o jejich podjatosti. Takoví občané "s právnickým vzděláním" nemají zastávat funkci soudce.
Druhý odstavec § 82 zákona o soudcích praví toto:
(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.
Instituce Justiční akademie, kterou si „občané s právnickým vzděláním“ vtělili do zákonných předpisů, je k ničemu. Plyne to z její dlouhodobé existence a některých soudních rozhodnutí. Plyne to z neúnosné délky sporů, která je způsobena pohrdáním Ústavou. Plyne to z toho, že nesolventnímu občanovi je odebráno právo podat dovolání. Vláda by měla šetřit na institucích, které prokazatelně nepřinášejí žádný užitek. Institut Justiční akademie by měl být zrušen. Majetek Justiční akademie lze jistě využít lépe, než vzdělávat soudce, kteří mají být profesně vybaveni absolvováním vysoké školy.
Odborná a hmotná zodpovědnost soudce by měla být v souladu. Soudy II. stupně mají povinnost ctít Ústavu a potvrdit nebo napravit rozhodnutí soudu I. stupně (nikdo nesmí nestrannost soudce ohrožovat).
Bojovat proti korupci a jiných nepravostech v současnosti nelze, protože neplatí jednotná interpretace zákona. Obsah termínu „zákon“ by měl být včleněn do právních norem, protože soudci si ho vykládají libovolně.
Poslanecká sněmovna by se mohla usnést na podobném znění definice zákona:
Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.
Žadné náklady ze státního rozpočtu by takový odstavec zákona nevyvolal. Užitek z tohoto rozhodnutí zákonodárců by byl ohromný. Soudní procesy by se zkrátily nejméně o plovinu. Ušetřily by se náklady, které je stát povinen platit za špatná rozhodnutí soudců. Nemohlo by docházet k situacím, kdy bezúhonní občané (a dokonce poslanci chráněni imunitou) jsou měsíc ve vazební věznici. Jestliže soudci pochybují o platnosti matematických zákonů, jsme státem ve kterém nerozhoduje právo, ale justiční mafie.
Jsem přesvědčen o tom, že k přijmutí definice zákona musí přijít, protože rozhodnutí soudců už někdy odporuje zdravému rozumu. Soudci II. stupně nerozhodují, ale posuzují soudní kroky podřízeného soudu. Zapomínají na to, zač jsou státem placeni. Čím později zákonodárci přijmou definici zákona, tím více utrpí státní pokladna.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.