Jinak tedy k obsahu vašeho nejnovějšího žvástu:

- "Smlouvy, které jsou uzavírány veřejnými institucemi, si žádný soudce nedovolí zpochybnit. Smluvní strany přísně dodržují smluvní podmínky." - to musíte rozlišit, které smlouvy myslíte - jestli veřejnoprávní smlouvy, nebo soukromoprávní..... ale upřímně, dost pochybuju, že vůbec tušíte, o čem je řeč. Každopádně, vysvětlit se to dá taky tak, že veřejné instituce jsou právně gramotné, narozdíl od vás.

- "Když se občan soudí s telefonním operátorem, je v nerovném postavení." - absolutní nesmysl, v soukromoprávním sporu je postavení obou stran sporu totožné. Pokud by se dalo mluvit o tom, že nějaká strana je fakticky ve výhodě, tak je to strana žalobce, protože ta je tzv. "pánem" sporu, má mnohem víc možností v rámci procesu, než žalovaný. Z pohledu soudu jsou však obě strany rovnocenné. Pokud však soudu předkládá žalobce "důkazy", které žádnými důkazy nejsou (viz vaše tvrzení o platnosti smlouvy), pak takový žalobce prostě uspět nemůže. Tečka.

- váš nesmyslný výklad důkazu opaku - tzn. vašeho oblíbeného mamuta, který není příbuzným se slonem, protože mamut používal velké uši k létání a slon přece nelétá, už komentovat nebudu. Důkaz opaku (jak jsem příkladem citace z Rak-Uh. zákoníku dokázal) prostě s důkazem sporem nikdy neměl a nemá NIC společného, tudíž veškeré vaše vývody založené na této nesmyslné domněnce, jsou vylhané nesmyslné hovadiny a bludy.

Tady je jeden krásný příklad, jak si soud "dovolil" zpochybnit smlouvu, uzavřenou veřejnou institucí (městem) s tím, že smlouva je neplatná z důvodu, že nebyla uzavřena za dodavatele oprávněnou osobou :

http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/skanska-pozaduje-po-mezirici-74-miliony-korun-20141004-4t22.html

I když narovinu musím říct, že se mi ten rozsudek zrovna zvlášť nelíbí - aspoň takhle, jak je popsanej v tom článku. První dvě soudní instance na takovou informaci nepřijdou, přijde na to až ten Nejvyšší - ale město na to přece při kontrole přijít mělo - poněkud absurdní.

Tento rozsudek se mi rovněž nelíbí, zejména proto (což není popsáno v tomto článku, ale relevantnější popis jsem nenašla, nicméně tato kauza nedávno proběhla v Reportérech na ČT), že SKANSKA prakticky těžila z toho, že zavinila neplatnost smlouvy, neboť kdo jiný, než dodavatel by měl vědět, kdo za něj může uzavírat smlouvy ?

Stručně - šlo o to, že v dodaném díle rekonstrukce Aquaparku byly zjištěny vady. Město tudíž nevyplatilo dodavateli tzv. zádržné a požadovalo odstranění vad. No a NS nakonec dospěl k názoru, že smlouva je neplatná. Samozřejmě uvést vše do původního stavu dost dobře nebylo možné, tudíž byla cenou obvyklou ohodnocena hodnota materiálu a prací, které SKANSKA provedla, to jim město musí zaplatit (bylo to tuším víc, než kolik činila dohodnutá cena) a navíc ještě musí za své nechat opravit vady.

Bohužel se to soudilo ještě podle starého obchodního zákoníku, nikoliv podle NOZ, kde by se to dalo uhrát na zásadu, že, že nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal.

Tady jsem to dala jen jako příklad proti tvrzení pana Janušky, že si soudy nedovolí zpochybnit smlouvy, uzavřené veřejnými institucemi.