Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Představte si, vážený, že "trapné právnické představení" rozhodnutím Nejvyššího soudu zdaleka neskončilo. Neznám sice znění rozhodnutí NS (vy ho snad znáte, pochybuji o tom, jednak nebylo doposud zveřejněno, jednak je vašim milým zvykem neobtěžovat se čtením originálních dokladů, vy čtete jen to, co o tom napíší noviny), nicméně NS může být dovolání zamítnout nebo zrušit rozhodnutí nižších soudů. Což znamená, že soudy budou rozhodovat o případu znovu a budou při tom vázány právním názorem Nejvyššího soudu. Dalík byl propuštěn proto, že rozsudek nad ním byl zrušen, není tudíž pravomocně odsouzen, a poněvadž ani předtím nebyl ve vazbě, nebyl důvod, aby na nový rozsudek čekal ve vězení.

Jinak si opět pletete trestní a civilní řízení. V civilním řízení může soud rozhodnout jen o tom, čeho se žalobce domáhá (i když ani to není bezvýjimečné, např. v případech, kde může zahájit řízení i bez návrhu nebo kde určitý způsob vypořádání stanoví zákon atd.). V trestním řízení je soud vázán pouze žalovaným skutkem, nikoliv jeho právní kvalifikací. Týmž skutkem mohou být spáchány různé trestné činy - třeba někdo na vás najede autem a zraní, pak se může, v závislosti na úmyslu pachatele, jednat o ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslné ublížení na zdraví nebo dokonce pokus o vraždu (viz Janoušek), neboť je nepochybné, že auto může sloužit jako zbraň, kterou lze zabít stejně efektivně jako třeba pistolí.

Už vám to tady bylo vysvětleno mnohokrát, a pořád marně...

2 0
možnosti
Foto

Pí Nováková. Chápu, že se nedokážete oprostit od "právnické vědy", kterou jste patrně vystudovala. Bohužel, takové chápání spravedlnosti nikdy nepřijmu. Rozdělení soudů na civilní a trestní nemá žádnou logiku. Pravdivý výrok musí vynášet všichni soudci. Soudce, který vrátí spor nižšímu soudu, neplní svou povinnost. Za takovou činnost mu nepřísluší žádná odměna a měl by být zbaven soudcovského taláru. To, co si "zákonodárci" vložili do Sbírky zákonů nelze brát jako Zákon. Proto musí zvítězit takové soudnictví, které se osvědčilo po tisíciletí.

0 0
možnosti
Foto

Naši politikové mají už asi 26 let ve zvyku zhruba 365 dní před volbami dalšími se na program vlády slušně řečeno vybodnout a naplno se věnují slibovací kampani pro volby následující. Hlavně musí dbát o to, aby si u koryt zajistili pohodlná místa a neměli do nich příliš vysoko.

2 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.