Děkujeme za pochopení.
J79i75ř53í 26L69i57e40t20a91v10e13c
Karle, zkus na začátek rozebrat Honzíkovu cestu. Ústava je nad tvoje chabé síly - na tu nebudeš mít nikdy, ale třeba se můžeš dostat až ke Kocouru Mikešovi.
V98á48c54l50a64v 75R94o84u67d25e97n29s47k90ý
Tak to je například v anglickém právu. Ale důsledkem toho je, že porota osvobodí jako nevinného Angličana, který řetězem se zámkem umlátil k smrti Čecha a proti verdiktu neexistuje žádný opravný prostředek!
Takhle by se vám to líbilo?
J64a37r80o25m65í61r 12P30e68t77ř19í90k
Naše právo kopíruje toto britské, takže naše "právo" není o nic lepší než to britské.
J36a64r68o13m34í44r 69P63e49t57ř68í19k
Problém je, že justice není podrobena žádné kontrole a soudce se nemusí nikomu zodpovídat, což se ukazuje jako kontraproduktivní, protože v lepších případech to vede k lajdáctví a lhostejnosti, v horších případech ke korupci.
Osobně si myslím, že je současná justice je v souzení kriminálních činů pokleslejší, než komunistická před rokem 1989 (s výjimkou padesátých let) .
Přehmaty kakového kalibru, o kterých píši zde: http://jaromirpetrik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=589009 za komunistů běžné nebyly. V současné diobě se staly standartem a dá se říct, že justice jako celek je nejhůře fungujícím celkem naší společnosti.
Takže je otázkou, zda absolutní nezávislost (tedy nezodpovědnost) justice přinesla naší zemi něco kladného.
J58i61ř98í 23K29i87n80d56l
Pokud soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o opravných prostředcích, nikoli na základě svého „nadřízeného“ postavení.
J16a34r15o30m58í93r 35P47e11t78ř79í75k
Soudy vyších stupňů většinou slepě opíší rozsudky prvních stupňů, protože skutečné prověřování námitek vyžaduje určité úsilí a na to jsou zaměstnanci justice příliš líní.
J41i72ř49í 39K25i64n89d62l
Soudce je nezávislý pouze a jenom při výkonu soudní moci jinak ne. Není vázán žádnými pokyny, jak má rozhodnout. Musí být také nestranný a nesmí být podjatý, tzn. nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.
K58a82r51e16l 67J70a66n14u61š87k10a
Pravomoc vrátit rozhodování jinému soudci odporuje Ústavě. Tuto pravomoc si do právních předpisů vložili "občané s právnickým vzděláním". Zákonodárce jim to schválil. Důsledky vidíme.
Noví zákonodárci by to měli napravit.
P95e62t84r 12J59á48n53s40k18ý
velmi dobry blog.. souhlasim a dekuji
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.