Hierarchie ochrany podle Ustavy - zivot, zdravi, osobnost, majetek. Takze ochrana osobnosti (a to je to zverejneni fotky) je NAD ochranou majetku. Takze nechapu, jak je to v rozporu s pravnim statem.

Život, zdraví, osobnost, majetek jsou s největší pravděpodobností na stejné úrovni. Nevím o kterém článku Ústavy hovoříte.

Ochrana zloděje je nad ochranou poctivého občana?

Právě diskutují dva ministři spravedlnosti. Který zákon nařizuje soudci odvolacího soudu vrátit spor zpět soudu prvního stupně? Soudce může vynášet pouze taková rozhodnutí, která mu zákon nařizuje.To neplatí základní článek Ústavy, že n i k d o nesmí nestrannost soudců ohrožovat?

Nejsou rovnocene - kdyz Vas nekdo okrade, nemuzete ho zabit, pokud Vas neohrozuje na Vasem zivote, nebo zdravi.

Pokud byste poslouchal pozorne, tak byste slysel Pelikana rici: kdyz je rozsudek zrusen, je to kvuli NEZAKONOSTI. A zakladem je, ze soudce MUSI rozhodovat v souladu se ZAKONEM.

Pro soudce platí: Nikdo nesmí rozhodnutí soudce ohrožovat.

Ústava (nejvyšší zákon) soudcům nařizuje: Rozhodovat musíte nestranně.

Každý soudce musí rozhodovat nestranně. Jestliže jednou soudce prvního stupně rozhodne, už nikdo nesmí jeho rozhodnutí ohrožovat. Když se některá strana obrátí na odvolací soud, ten může rozhodnutí soudu I. st potvrdit, opravit, nebo vynést své nezávislé rozhodnutí. Jedno ze dvou rozhodnutí musí být pravdivé (spravedlivé) a zpravidla spor skončí.

Ústava o nějakém zrušení rozsudku nikde nehovoří. Takovou pravomoc nikdo nemá.

Dojde-li i po rozhodnutí odvolacího soudu k nespokojenosti, spor musí vyřešit dovolací soud.

Nestrane neznamena, ze nemusi respektovat zakon. Samozrejme, ze musi existovat moznost zrusti rozsudek, ktery vydal nekdo v rozporu se zakonem. A ohledne toho Vaseho odvolani a rozhodnuti VYSSIHO soudu - takhle by to mohlo fungovat donekonecna, tj. odvolani k 2. stupni, tretimu, atd.

Tak mi někde v zákoně najděte, že soudce musí přikázat rozhodovat jinému soudci.

(Soudce slíbil prezidentovi, že bude rozhodovat jak mu přikazuje zákon, nebo jeho svědomí. Pokud tak nečiní, měl by vrátit talár.)

Pro příklad:

Trestní řád § 264 - Řízení u soudu prvního stupně po zrušení rozsudku:

(1) Soud, jemuž věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení soud nařídil.

(2) Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obžalovaného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

§ 257 až 259 téhož zákona se předtím zabývají zrušením napadeného rozsudku a vracením věci soudu prvního stupně a k tomu jsou navíc uvedena i pravidla, za splnění jakých okolností smí soud druhého stupně vynést rozsudek sám - například 256 odstavec 5 říká, že "odvolací soud nemůže sám (a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn; b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně (§ 225 odst. 2).

Kdo zrušil rozsudek a podle jakého zákona? To mi laskavě najděte v Ústavě.

odvolaci soud zrusi rozsudek, pokud neni v souladu se zakonem

Trestní řád není zákon. Hledejte v Ústavě.