Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JL

Patlála, matlála...

1 0
možnosti

P97e91t52r 14Č17e37j69k10a

12. 10. 2017 11:15

Zas jenom pár komentářů k tomuhle nesmyslu:

1.) Samozřejmě, že o návrhu na vazbu rozhoduje soudce, protože vazba je časově omezeným zásahem do lidských práv, o kterém v této míře nikdo jiný, než soud rozhodnout nesmí. Tedy státní zástupce podá návrh na vazbu z určitých konkrétních důvodů (odlišuje se vazba předstižná, koluzní a útěková) a soud rozhodne, zda důvody pro vazbu jsou natolik silné s ohledem na průběh vyšetřování, že je nutné jí uvalit. V tomto případě by ten váš "senát" tří soudců byl akorát prodražením, zbytečností, protože důvody vazby jsou relativně jasné a pokud jeden soudce s návrhem na vazbu souhlasí, je téměř jisté, že by se na tom shodli všichni tři.

2.) žádný soud žalobní návrh nemění..... v případě trestního řízení je to zkrátka jenom tak, že soud není vázán právním hodnocením skutku obsaženým v žalobě - tzn. státní zástupce na základě nějaké důkazní situace skutek ohodnotí podle paragrafu A trestního zákoníku, jenže v důsledku důkazní situace se situace u soudu změní a tak soud není vázán žalobou v hodnocení - tzn. může obžalovaného odsoudit podle paragrafu X stejného zákona, protože se ukáže, že jde o jiný trestný čin, než se za daného důkazního stavu domnívalo zastupitelství.

3.) u té dvojinstančnosti se dopouštíte zjevně jedné zásadní chyby - a to, že ignorujete fakt, že soudce rozhoduje za soud - a tedy přeneseně za stát (rozsudek jménem republiky, nikoliv rozsudek jménem soudce Vopršálka). Povyšujete jednotlivce nad instituci. Jenže on v tom případu nerozhoduje soudce JUDr. Vomáčka jako individualita, on rozhoduje soudce jako SOUD (tzn. jako personifikace instituce). Tzn. nejde o nadřízenost JUDr. Svobody z kraje nad JUDr. Vomáčkou z okresu.... ale jde o nadřízenost krajského soudu nad okresním soudem - dle hierarchie soudního systému. Druhoinstanční soud tedy přezkoumává rozhodnutí prvoinstančního soudu a v případě, že nějak vybočí, tak mu prostě nařídí nápravu - z pozice nadřízeného soudu (jako nadřízeného orgánu).

0 0
možnosti
Foto

J63i29ř33í 62K14i89n70d80l

12. 10. 2017 11:35

Že vás to baví s ním diskutovat. On trestnímu řádu a trestnímu zákoníku rozumí jak koza petržely a stejně sinpovede svou. Přitom si neuvědomuje, že je většině lidem pro smích, a že svojí totální neznalostí shazuje sám sebe.

1 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.