Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Nerad se poustim do diskuze o tretim piliri moci, to je justice!! Neodolal jsem vsak s vasi podminkou #1, pane Januska polemizovat. Zde stavite svoje mysleni na uroven obcana, ktery nema poneti o rozdeleni moci ve state.

Zde je muj nazor o kooperaci pilire moci vykone s pilirem moci justicni.

Nejvyssi statni zastupce (generalni prokurator po staru) by mel byt zaroven ministrem spravedlnosti. (pro vymenu kazde ctyri roky, stejne jako vlada) Pod jeho kompetici je kontrola prace a zivota celeho naroda podle zakonu CR. Tedy vsech

Policie CR by mela byt organizace stojici sama o sobe. Jeji clenove by meli byti nestraniky pri vykonavani sve povinosti. Nejvyssi hlava policie navrzena prezidentem republiky by mela byt schvalena Senatem stejne jako soudci do Ustavniho soudu.

Vysledky setreni policie a kvalita dukazu v kazdem pripade, by mela byt prozkoumana specialni skupinou (soudcu a prokuratoru v poctu peti) o kvalite dukazu a tim rici o moznosti dokonaleho soudniho procesu. (anglicke jmeno teto skupiny je "Grand Jury"). Pri dostatku dukazu, prokuratura poda zalobu a treti pilir moci zacne uradovat. Pri nedostatku dukazu policie muze pokracovat ve vysetrovani. Tento system vsak v CR nezname. Tato skupina je nezavisla. Proto soudni pre jsou tak zdlouhave.

Vytvorenim takove organizace odpadne nutnost mit ministerstvo vnitra!!!

0 0
možnosti

Takové dobré rady poslancům dáváte a oni přesto dělají, co jim ukládá zákon ;-D

Už toho Babiše a Faltýnka vydali, takže jste se snažil marně ;-D

0 0
možnosti

P98e83t12r 66Č82e76j53k39a

19. 1. 2018 17:58

K těm vašim nesmyslným paragrafům jsem se vyjadřoval, takže teď k tomu zbytku, kterým tady tapetujete už asi popáté přičemž je to copy&paste identický blábol.

1.) co je to právní stát - právní stát je takový stát, kde jsou všechny složky státní moci podřízené právu - tzn. právní řád musí respektovat jak moc zákonodárná, tak moc soudní, tak moc výkonná. A v případě, že dojde k excesu - tzn. někdo je poškozen tím, že státní orgán postupuje v rozporu se zákonem (což se někdy prostě může stát), tak se vůči tomu jde (opět podle zákona) bránit.

2.) imunita a indemnita je svého druhu výjimka z pravidla rovnosti před zákonem. Zákonodárce není víc, než já, nebo Franta Vomáčka z Horní Dolní a imunitou by měl být chráněn jen a pouze v případě, že jde o zjevnou svévoli výkonné moci zasahující do moci zákonodárné (povím absurdní příklad - třeba přestupková imunita se vztahuje na případy, aby třeba poslance nešikanoval policista kvůli tomu, že někde místo 50 kilometrů za hodinu jel 56 km/h, nebo přešel někde na červenou a nezdržoval ho třeba před hlasováním o důvěře vládě....)...

3.) ještě jednou - policie vyšetřuje a sděluje obvinění, státní zástupce dozoruje a podává obžalobu, soud soudí podle obžaloby....

4.) Nejvyšší státní zástupce s tou kauzou nemá vůbec nic společného - spis na základě nějakého právního důvodu viděla vrchní státní zástupkyně a ta postup SZ a vyšetřovatele posvětila, takže není důvod aby NSZ s tím přišel jakkoliv do styku.

5.) pokud je zákonodárce odsouzen a zavřen, tak hlasovat prostě nemůže, mandát nemůže vykonávat - a to po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Pokud je vydán a je na něj uvalena vazba, tak platí totéž - po dobu vazby se hlasování neúčastní.

0 0
možnosti
Foto

Takže státní (úředníci) žalobci jsou pro parádu? Za co berou mzdu, když mají zastupovat stát???

0 0
možnosti
Foto

Ježíšikrite, to jsou nesmysly.

2 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.