Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Karle napsal jsi, že "Právním státem rozumíme takové uspořádání, ve kterém platí, že moc výkonná, moc zákonodárná a moc soudní jsou na sobě nezávislé". V tomto tvrzení máš naprostou pravdu. Problém je v tom, že to nechápeš a ve svých bludech píšeš o tom, jak by např. moc výkonná měla brutálním způsobem zasahovat do moci soudní. Jo - a pak s tím referendem - to se ti taky moc nepovedlo. Víš, ono hlasování poslanců fakt není referendum.

0 0
možnosti

P53e36t64r 86Č23e93j23k93a

7. 2. 2018 18:25

Takže zase pár faktů, které je třeba si uvědomit:

Loni na podzim byly volby do POSLANECKÉ SNĚMOVNY. Vláda se nevolí. Vláda je jmenována prezidentem. Jinak by vláda měla být odvozena na základě většiny, která se vytvoří v poslanecké sněmovně na základě těchto voleb, protože právě poslanecké sněmovně se vláda zodpovídá (tedy moc výkonná se zodpovídá moci zákonodárné). Je sice poměrně obvyklé, že osoby ve vládě jsou zároveň zvoleny do zákonodárného sboru, ale nemusí to být ani zdaleka samozřejmé.

Z tohoto faktu vyplývá, že volby nebyly a ani nemohly být jakýmkoliv "referendem" o tom, kdo má vládnout, či kdo má být premiérem a už vůbec výsledek voleb nemá vliv na to, jestli někdo trestně stíhán policií má být, či nikoliv. A ještě dodávám, fakt, že je Babiš premiérem je pro trestní stíhání otázka úplně irelevantní, protože premiér, jako představitel moci výkonné nijak chráněn není - Babiš byl imunitou chráněn jen a pouze jako zákonodárce - tedy poslanec, zda je daný poslanec ve vládě či v opozici na to vůbec nemá vliv. Pokud je ministrem, či premiérem někdo, kdo není zákonodárce, tak se na něj imunita nevztahuje vůbec a může být stíhán aniž by bylo potřeba žádat o jeho vydání. Žádné "referendum o trestním stíhání" neexistuje a volby jím v žádném případě nejsou.

0 0
možnosti

Máte naprostou pravdu, že komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. To se týká zejména vás a vašich "právních úvah".

Navíc koukám, že ani ta matematika není vaše silná stránka. Jak jste přišel na to, že voliči politických stran velkou většinou rozhodli, že osoby stíhané pro trestný čin mají vládnout naší republice ? 29,64% z voličů, kteří se zúčastnili voleb (při volební účasti 60,84 %) je podle vás "velká většina " ???Naopak 70,36% zúčastněných voličů ANO nevolilo, tudíž naopak velká většina si nepřeje, aby nám vládly trestně stíhané osoby.

Jinak koukám že bývalý totalitní režim vám zcela učaroval. když tady vzpomínáte na "Poučení z krizového vývoje". No nicméně i tehdy byli poslanci se souhlasem sněmovny trestně stihatelní, rozdíl byl v tom, že pokud sněmovna souhlas nedala, nešlo už je stíhat nikdy, kdežto nyní jen po dobu mandátu.

2 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.