Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Kolikrát vám tady musím napsat, že žádný soud, ten Ústavní nevyjímaje, nemůže upravovat právní normy a postupy soudů ? To může jen a jen ZÁKONODÁRCE.

Ústavní soud může na návrh oprávněných osob (nikoliv ze své iniciativy) právní normu zrušit, je-li v rozporu s Ústavou. Upravovat ale nemůže nic. Od toho je moc zákonodárná.

Jinak správní soudnictví JE součástí systému obecných soudů. Že vy opět nechápete, co vlastně správní soudnictví řeší, už nikoho ani troch neudivuje ;-D

2 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.