Vyšetřovací komise o dodržování zákona
Poslancům uniká jeden podstatný fakt. Vůbec si nepřipouštějí, že by naše moc soudní mohla být tak zdeformovaná, že se sice tváří jako by byla nezávislá, ale její některá rozhodnutí nad občany jsou v rozporu s ideou právního státu.
O nezávislosti moci soudní můžeme mluvit pouze tehdy, kdy každé rozhodnutí soudu bude v souladu se zákonem. Každé rozhodnutí soudu musí být výrok pravdivý. Co je horší, soudci někdy na základě existujících právních předpisů mohou rozhodovat podjatě. Ministerstvo spravedlnosti vědomě tento stav podporuje. I Ústavní soud a Nejvyšší soud mají na stávajícím stavu velkou zásluhu.
Poslanci všech parlamentů v podstatě nechali v platnosti Občanský soudní řád takový, jak jej upravila totalita. Soudcům svěřili obrovskou moc, ale kontrolu nad toto mocí ponechali samotné moci soudní.
Poslanci vyšetřují možné pochybení jednotlivých poslanců. Vůbec se nezabývají tím, jak si samotná moc soudní z občanů dělá pouze panáky, s kterými může libovolně nakládat.
Každý občan má právo hájit své občanské právo. Každý občan nemůže být lékařem, protože k tomu musí splnit řadu podmínek. Ale právo hájit sebe má každý občan, protože „každý může činit vše, co mu zákon nezakazuje“. „Občané s právnickým vzděláním“ na ministerstvu spravedlnosti a v zákonodárném sboru toto právo občanům odebrali a přisvojili si ho. Tím si nejen zajistili nevysychající zdroj příjmů, ale co horšího, ovládli moc soudní. Nikomu se nemusí zpovídat. Zkrátka jak soud rozhodne, to platí. Přitom porušili jeden z úhelných kamenů soudního rozhodování. Aby rozhodnutí soudu bylo spravedlivé, musí být rozsudek soudu pravdivý. Tomu se mají učit na právnických fakultách. Bohužel, máme vychovanou generaci „právníků“, kteří patrně o spravedlivém rozhodování asi nic nevědí, nebo vědí a mlčením stav podporují.
Páni zákonodárci, sice v závěru svého mandátu „tvrdě“ pracujete, ale na poli, které užitek nepřinese. Do voleb je ještě dost času na to, aby si politické strany uvědomily, kde je nejslabší místo našeho státu, který by měl být právním. Jestliže nám Česká televize tvrdí, že právním státem jsme, pak její redaktoři mají klapky na očích.
Naše soudnictví nutně potřebuje nápravu. Cesta k nápravě je jednoduchá. Stačí požadovat, aby litera Ústavy byla soudci dodržovaná. Poslanci mohou přikázat soudcům, jak mají postupovat. Navrhl jsem následující čtyři paragrafy, které zaručují, že excesů v justici podstatně ubude.
§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
1. zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina práv a svobod,
3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Tyto paragrafy by mohly být součástí nového Občanského soudního řádu, který nám slibovala tato i předcházející vlády. Protože je to pro Ministerstvo spravedlnosti patrně neřešitelný problém, mohla by se požádat externí organizace, aby za úplatu vypracovala návrh nového Občanského soudního řádu.
Do voleb je dostatek času, aby jednotlivé politické strany projevily svůj názor na předložené paragrafy. Případně s pomocí svých právních expertů mohou můj návrh upravit. Rozhodně by uvedené paragrafy měly být prvním zákonným nařízením, které poslanecká sněmovna přijme.
Politická strana, která se k návrhu nevyjádří, je s justicí spokojená.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.