Novoroční úvaha pro zákonodárce.

Poslanecká sněmova jednala o týrání zvířat a shodla se na novelizaci zákona o jejich ochraně. Není povinností zákonodárců v prvé řadě ochraňovat a dbát o práva občanů? 

Zákonodárci se po sametové revoluci domnívali, že schválením nové Ústavy bude přechod od totality ke kapitalismu samozřejmostí. Zapomněli, že nejvyšší moc v demokratickém státě musí mít moc soudní. Ani jeden totalitní soudce nebyl potrestán. "Nejsme jako oni" je pěkné heslo, ale totalitní justice si svou moc ponechala. 

Soudci v totalitě byli oporou systému. Právnické fakulty nadále vyučují studenty jak si uchovat moc "občanů s právnickým vzděláním". Státním zástupcům (prokurátorům) je ponechaná moc, která jim nepřísluší. Kolik ze současných 281 zákonodárců bychom měli přesvědčit o tom, že nejenom zvířata, ale také spoluobčané našich zákonodárců si zaslouží, aby byli pod ochranou zákona?

Poslanci a senátoři vytvořili a schválili zákony, které dovolují nejenom psychicky, ale i materiálně stíhat své spoluobčany. Dovolují okrádat voliče, kteří je posadili do senátorských a poslaneckých křesel. Týrání zvířat je zákonodárcům přednější, než chránění občanů před jinými občany podvodníky. Prebendy ze soudních sporů, které plynou do kapes advokátů a státních úředníků jsou jim milejší, než občanská práva spoluobčanů.
Současní zákonodárci nechápou, že zákonná nařízení v duchu "dluhy se musí platit" mohou být v zásadním rozporu s literou Ústavy. Pouze moc soudní je v právním státě oprávněná přikazovat a rozhodovat o tom, co je v souladu se zákonem. Státní úředník (třeba exekutor), který nerespektuje literu Ústavy, musí být zbaven funkce (exekutora). Státní zástupci (prokurátoři), kteří jednají v rozporu se zákonem, musí být přinejmenším zbavení funkce státního úředníka.

Moc soudní je v právním státě nadřazená moci výkonné. Totalitní justice podřídila soudce státním úředníkům. Státní zástupci (prokurátoři) si osvojili pravomoc, že budou o pravdě rozhodovat sami. Místo soudnictví, které má respektovat literu Ústavy, máme množství státních úředníků, kteří za pravdu prohlašují to, co si sami vymyslí.

Z ČT a Rozhlasu+ slyšíme nesmyslné úvahy o složitosti soudních výroků. Pravdivé výroky soudců jsou realitou, která platí tisíciletí. Láska k bližnímu a láska k penězům jsou dvě rozdílné lásky. Rychlé zavedení kapitalistického systému naši republiku nevrátilo mezi státy, kam jsme od středověku až do konce druhé světové války patřili. 

Deformované školství nadále produkuje "občany s právnickým vzděláním", kteří objektivní pravdu nemusí respektovat.

Dámy a pánové zákonodárci.

Okamžikem, kdy byla po volbách utvořená nová vláda, je vaší povinností starat se o práva a povinnosti všech občanů, nikoliv bojovat o vaše posty a získávání finančních prostředků pro vaši stranu. Vaše současná činnost ku prospěchu všech občanů bude rozhodovat o vaší budoucnosti. Kritika současné vlády nezvedne vaše preference.

Soudcům je třeba připomenout, jaké jsou základní postuláty právního státu. Soudce se může ke každému sporu vyjádřit pouze jednou (rozhodnout nestranně a nezávisle může jen jedenkrát). Soudce druhého stupně má identické povinnosti jako soudce prvního stupně. Odvolání proti rozhodnutí soudce prvého stupně pozastavuje výkon rozhodnutí tohoto soudce. Soudce druhého stupně rozhoduje podle identických zákonů, jako soudce prvého stupně. Každý soudce má pouze dvě varianty, jak může rozhodnout. Může dát za pravdu žalobci, nebo žalobu zamítnout. Princip "vyloučení třetího účastníka řízení" je znám tisíciletí.
Ústavní soud neplní svou povinnost. Jestliže odhalí nezákonnost v některém soudním sporu, je jeho povinností učinit takové kroky, které již nikdy nedovolí soudcům, aby se nezákonnost opakovala. Musí zakázat postupy, nebo zrušit právní normy, které nespravedlnost způsobily. Ani sto nových ústavních soudců nezrychlí sudní procesy, které probíhají podle současných pravidel.

Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy. Je ve vaší moci přikázat soudcům, aby rozhodovali spravedlivě. Nikdo jiný než zákonodárci to učinit nemůže.

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

...(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

...(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

...(3) nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

...(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

...(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soudce vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

§ 6. Lichva je trestný čin. Vláda stanovuje podmínky, za kterých se půjčka stává lichvou.

Přijetím těchto "doplňků" Parlamentem bude republika právním demokratickým státem. Pravda bude nejvyšším kriteriem u každého soudního sporu. Zrychení soudních sporů bude podstatné. Správní soudy neřeší občanská práva. Finanční náklady na justici znatelně poklesnou.