Referendum o právním státě
Každá smlouva je projevem svobodné vůle mezi dvěma subjekty. Jestliže některá strana poruší smluvní podmínky, je povinností státu potrestat stranu, která podmínky porušila. V právním státě jsou smlouvy chráněné zákonem.
Občané „s právnickým vzděláním“ sedící v parlamentu si ze sporů o platnosti smluv udělali zdroj prebend. Upravili právní předpisy tak, že soud může každé podání o plnění smlouvy vrátit žalobci s odůvodněním, že žalobce neprokázal „naléhavý právní zájem“. Ze žaloby o platnosti smlouvy se stává žaloba o úplně jiné skutečnosti.
Nejčastější problémy, kdy se občan obrací na soud, si tito vzdělaní „občané“ přesunuli do správního řízení. Úředníci ve státní správě rozhodují o platnosti smluv s telefonními operátory, nebo určují viníky v dopravních nehodách (ČTÚ, samosprávy krajů).
V žádné firmě si právní oddělení nemůže přisvojit firemní peníze. V našem státě s naprostým klidem si soud přidělí peníze ze státního rozpočtu. Patrně za jiné služby, které poskytuje politikům.
Jak vynést spravedlivý (pravdivý) výrok soudu zjistily státní útvary již před dvěma tisíci lety. Bohužel, naše „moderní právní věda“ ignoruje tento způsob rozhodování. V minulém století byl matematickou logikou stvrzen důkaz opakem (opaku, z opaku). Je jednoduchý a říká, že výrok soudu k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně sporu. Oba výroky musí být (logicky) pravdivé. Nesmí dojít ke sporu. V matematické logice se vztah nazývá ekvivalence.
Když porota rozhoduje o vině, musí všichni porotci být o vině přesvědčení. Je-li jeden z porotců na pochybách, nelze vynést rozsudek „je vinen“ (jako v USA). Jen identický výrok všech porotců zaručuje jeho pravdivost.
Zákonné předpisy si "občané s právnickým vzděláním" upravili tak, že soudce může některé důkazy zcela pominout, nebo může změnit žalobní návrh.
Nikde v Ústavě není soudcům nařízené, aby soudili konání jiných soudů. Přesto to činí a vracejí rozhodování soudům nižších stupňů. Občané se stávají pokusným materiálem, který si soudci a žalobci libovolně přehazují. To by žádná ekonomicky fungující firma nečinila.
V Otevřeném dopise jsem se oslovil všechny politické strany, aby se vyjádřily ke stavu justice. Odpověděla pouze KSČM . Její závěr je: zrušení diskriminačních norem (např. lustračního zákona), zavedení lhůt pro rozhodování soudů a vrácení osobní odpovědnosti soudců za rozhodnutí, není nutné žádné razantní změny v procesních předpisech dělat.
Špatná práce justice pramení z toho, že soudci nemají přesnou definici, jak je třeba chápat termín „zákon“. Morální chování soudcům a poslancům nic neříká. Je třeba jednoznačně přikázat soudcům, jak spravedlivě rozhodovat. Následující paragraf by z velké části zajistil, aby se republika stala právním státem.
1) Hierarchické uspořádání poznatků a předpisů tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
- a) zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
- b) Ústava, Listina práv a svobod,
- c) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO)
- d) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
- d) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
Domnívám se, že novináři a redaktoři sdělovacích prostředků by měli propagovat, aby se republika stala právním státem. Reprezentanti politických stran se domnívají, že nic není třeba měnit.
Každá politická strana která bojuje o hlasy voličů, by měla sdělit, jak si představuje zlepšit práci justice. Volby by mohly být referendem o právním státě.
Cílem voleb by bylo zlepšení práv občanů, bez ohledu na barvu strany. Zjednodušením činností justice by došlo ke značným ekonomickým úsporám. Finanční prostředky by mohly být účelně vynaložené v jiné oblasti.
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
Karel Januška
Volby 2021
Předpokládat, že příští volby do Sněmovny budou jednokolové znamená, že budeme nadále žít v právnickém marasmu.
Karel Januška
Právnický marasmus
Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby ve svých zemí aplikovaly její principy.
Karel Januška
Poručíme větru dešti
Soudci z ulice. Včerejší schůze pokračuje dnes a zítra. Poslanec je trestně stíhaný za svůj projev ve Sněmovně. Množství větší než malé. Takovou republiku chceme?
Karel Januška
Volme s rozumem
Každý prosperující stát obvykle má soudy a soudce, kteří řeší problémy jeho obyvatel. Vztah mezi panovníkem a soudci určuje stupeň demokracie státu.
Karel Januška
SPOLU ve lži
Ideály založené na hliněných základech. Bez spravedlivého soudnictví nelze vybudovat právní stát. V právním státě je moc soudní mocí nejvyšší.
Karel Januška
Úvaha občanům republiky
Volby do Sněmovny vybírají nového premiéra a novou vládu. Každý svéprávný občan má jeden hlas. Ten odevzdává občanovi nebo politickému subjektu, kterému důvěřuje a akceptuje jeho politické cíle.
Karel Januška
Socialistický absurdistán
Republika není právním státem. Justiční mafie ovládá nejenom soudy, ale také řízení státu. Vláda vydává nařízení, která jsou v rozporu s ústavními právy občana..
Karel Januška
Mravní úpadek zákonodárců a soudců
Pokud znění zákonných předpisů umožňuje „osobám s právnickým vzděláním“ ždímat z občanů a ze státní pokladny nemalé finanční prostředky, těžko lze nápravu očekávat.
Karel Januška
Nemocná republika
Úvaha nad současnou politickou situací. Pravda a lidská práva by po volbách do Poslanecké sněmovny konečně mohly zvítězit.
Karel Januška
Nálezy Ústavního soudu
Logický rozbor jednání pléna Ústavního soudu. Každý "nález pléna Ústavního soudu" musí být jednomyslný. Kdyby Ústavní soud respektoval Ústavu, pak by každé rozhodnutí soudu muselo být spravedlivé.
Karel Januška
Nález Ústavního soudu
Nález pléna Ústavních soudců vyjmenoval z Ústavního soudu soudce, kteří nerespektovali pravidla demokracie.
Karel Januška
Právní marasmus a jeho příčiny
Jen v absurdistánu může mít demokratický stát dva ústavní soudy. Pavel Rychetský veřejnosti sdělil, že republika není právním státem.
Karel Januška
Povinnost současných poslanců.
Současní poslanci zneužívají svého postavení k osobním výhodám. Demokratický stát je založený na principu rovnosti občanů před zákonem.
Karel Januška
Volba totality nebo nové vlády?
Úvaha pro občany České republiky. Potřebujeme volby a víme koho budeme volit? Ústavní soud rozhodl, že dosavadní rozhodování některých soudů bylo nespravedlivé
Karel Januška
Volby do Poslanecké sněmovny.
Předseda Ústavního soudu Rychetský se domnívá, že jeho přítomnost v Ústavním soudu je nadále nezbytná. Soudy probíhají stejným způsobem, jako za totality.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.