Podání k soudu

Ve svých úvahách jsem vždy předpokládal, že moc výkonná jedná v souladu se zákony. Vždy jsem předpokládal, že dříve než státní zástupce někomu sdělí jménem státu obvinění, má takové obvinění potvrzené soudem.

Podání              Vrchnímu soudu v Praze

Druh podání       Stížnost

Podává                Fyzická osoba

                             Ing. Karel Januška

                              ID: uiz6ad

                              E-mail:[e-mail]

Důvod stížnosti: 

Z veřejných zdrojů jsem se dozvěděl, že Státní zástupkyně veřejně obvinila skupinu osob kolem předsedy Hnutí ANO pana Babiše.

Pan Babiš nebyl soudem prohlášen za viníka nějakého nezákonného jednání.

Domnívám se, že Státní zástupkyně překročila svou pravomoc, když požádala, aby poslanecká sněmovna vydala ke stíhání p. Babiše.

 Zástupkyně pomluvila nejen p. Babiše, ale i ostatní bezúhonné občany neprávem. Žádné soudní řízení v té věci neproběhlo, takže bezúhonní občané jsou neprávem obtěžováni soudem.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdúvodnění:

V diskuzi na internetu mi bylo sdělené, že státní zástupkyně, když požádala o vydání pana Babiše, jednala o své vůli, bez souhlasu soudu.  (https://kareljanuska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=630665 )

Diskutující sdělil: O vydání p. Babiše požádala Policie ČR a ke stíhání ho vydala Poslanecká sněmovna. Soud v tom nehrál a ani nesměl hrát žádnou úlohu. A ty tady piš něco o pravdě.

Přiznávám, že takové sdělení byl pro mne šok. Pravdivé výroky nejsou po soudech požadovány, a stát se chová jako normální totalitní systém. Právo státního úředníka (představitele moci výkonné, tj. policie) veřejně obvinit bezúhonného občana je podle jednoho diskutujícího nezpochybnitelné. 

Tak jak soudy dohlížejí nad povinnostmi občanů vůči státu, tak je povinností soudů ochraňovat povinnosti státu vůči občanovi. Stát má právo občanovi nařizovat, jaké jsou jeho povinnosti. Jaké má platit daně, jak se chovat v podnikání.

Ale porušovat občanská práva stát nemůže. Stát  nesmí veřejně a bez důkazů obvinit některého občana, nebo skupinu občanů. 

V případě, že státní zástupkyně postupovala podle zákona a má soudní souhlas k pokračování vyšetřování, neměli by poslanci vyšetřovatelům (moci výkonné) usnadňovat práci tím, že dovolí vyšetřovatelům podezřívat poslance a jiné bezúhonné občany. Státní zástupce by měl být odvolán svým nadřízeným. Nevím, zda je to ministr vnitra, nebo spravedlnosti.

Jestliže státní zástupce požádal o souhlas vydání občanů soudu, a žádné ukončené soudní jednání v té věci neproběhlo, pak je jednání státního zástupce protizákonné. Povinností státního zástupce je trestný čin dokázat soudu, aby občan mohl být vydán k trestnému stíhání. Řízení soudů ve věcech označených "trestné" je podstatně odlišné od jiných sporů.

Státní úředník nesmí jménem moci výkonné (policejní) zasahovat do občanských práv a svobod. JMÉNEM STÁTU SE STÁTNÍ ÚŘEDNÍK NESMÍ DOPOUŠTÍ (TRESTNÉHO) ČINU POMLUVY.

Stát (jménem státního úředníka) pomlouvá bezúhonné občany a nutí je k úkonům, které nemají v Ústavě žádnou oporu. Státní zástupkyně obvinila několik lidí. Bez určení podílu každého z nich na trestném skutku. Státní zástupkyně pohrdá mocí soudní a činí trestný čin pomluvy skupiny občanů. Soudy nesmí sloužit k objasňování trestných činů. To činí policie na základě příkazů státních zástupců

Státní úředník dokonce úkoluje poslance, aby někoho vydali moci soudní. To je možné pouze v případech, kdy je obviněnému dokázán trestný skutek (sedm milionů v krabici). V ostatních případech je to nepřípustné.

Předseda vlády i ministři se sklánějí před svévolným rozhodnutím státního úředníka, který neví co je trestný čin, a žádá poslance, aby mu pomohli k jeho nalezení. Úředník neví, že pouze soud může o existenci trestného činu rozhodnout. Existenci soudu státní úředník pomíjí.

Ministr spravedlnosti poslušně plní příkazy státního úředníka, který je mu patrně podřízený.

Jestliže takhle bohorovně jednají všichni státní zástupci, ministři a soudci, tak se nelze divit, že justice připomíná mafii.

Základním pravidlem každého právního státu je existence nezávislého rozhodování moci soudní, činnost zákonodárného sboru a nezávislé činnosti moci výkonné (policie). Státní úředník moci výkonné si nesmí přisvojit pravomoc, která mu nepřísluší. Výhradně soud rozhoduje o vině či nevině.