Děkujeme za pochopení.
J13i64ř58í 37L72i43e33t77a37v33e46c
Karle, zkus na začátek rozebrat Honzíkovu cestu. Ústava je nad tvoje chabé síly - na tu nebudeš mít nikdy, ale třeba se můžeš dostat až ke Kocouru Mikešovi.
V37á21c39l23a59v 48R83o93u17d54e86n68s15k92ý
Tak to je například v anglickém právu. Ale důsledkem toho je, že porota osvobodí jako nevinného Angličana, který řetězem se zámkem umlátil k smrti Čecha a proti verdiktu neexistuje žádný opravný prostředek!
Takhle by se vám to líbilo?
J44a16r68o25m56í15r 32P88e20t81ř32í68k
Naše právo kopíruje toto britské, takže naše "právo" není o nic lepší než to britské.
J40a91r46o49m59í19r 73P62e55t43ř92í77k
Problém je, že justice není podrobena žádné kontrole a soudce se nemusí nikomu zodpovídat, což se ukazuje jako kontraproduktivní, protože v lepších případech to vede k lajdáctví a lhostejnosti, v horších případech ke korupci.
Osobně si myslím, že je současná justice je v souzení kriminálních činů pokleslejší, než komunistická před rokem 1989 (s výjimkou padesátých let) .
Přehmaty kakového kalibru, o kterých píši zde: http://jaromirpetrik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=589009 za komunistů běžné nebyly. V současné diobě se staly standartem a dá se říct, že justice jako celek je nejhůře fungujícím celkem naší společnosti.
Takže je otázkou, zda absolutní nezávislost (tedy nezodpovědnost) justice přinesla naší zemi něco kladného.
J92i92ř40í 57K76i89n32d79l
Pokud soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o opravných prostředcích, nikoli na základě svého „nadřízeného“ postavení.
J98a26r18o22m75í41r 88P48e10t56ř90í89k
Soudy vyších stupňů většinou slepě opíší rozsudky prvních stupňů, protože skutečné prověřování námitek vyžaduje určité úsilí a na to jsou zaměstnanci justice příliš líní.
J17i90ř57í 66K94i76n94d51l
Soudce je nezávislý pouze a jenom při výkonu soudní moci jinak ne. Není vázán žádnými pokyny, jak má rozhodnout. Musí být také nestranný a nesmí být podjatý, tzn. nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.
K71a22r39e57l 62J15a41n46u59š92k29a
Pravomoc vrátit rozhodování jinému soudci odporuje Ústavě. Tuto pravomoc si do právních předpisů vložili "občané s právnickým vzděláním". Zákonodárce jim to schválil. Důsledky vidíme.
Noví zákonodárci by to měli napravit.
P41e47t43r 41J73á16n42s46k86ý
velmi dobry blog.. souhlasim a dekuji
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.