Děkujeme za pochopení.
J42i28ř11í 50L43i58e22t45a78v65e68c
Karle, zkus na začátek rozebrat Honzíkovu cestu. Ústava je nad tvoje chabé síly - na tu nebudeš mít nikdy, ale třeba se můžeš dostat až ke Kocouru Mikešovi.
V54á66c68l87a56v 26R43o49u45d24e30n20s39k27ý
Tak to je například v anglickém právu. Ale důsledkem toho je, že porota osvobodí jako nevinného Angličana, který řetězem se zámkem umlátil k smrti Čecha a proti verdiktu neexistuje žádný opravný prostředek!
Takhle by se vám to líbilo?
J13a40r77o12m12í83r 91P38e86t50ř87í74k
Naše právo kopíruje toto britské, takže naše "právo" není o nic lepší než to britské.
J39a21r11o32m23í47r 37P10e57t75ř49í41k
Problém je, že justice není podrobena žádné kontrole a soudce se nemusí nikomu zodpovídat, což se ukazuje jako kontraproduktivní, protože v lepších případech to vede k lajdáctví a lhostejnosti, v horších případech ke korupci.
Osobně si myslím, že je současná justice je v souzení kriminálních činů pokleslejší, než komunistická před rokem 1989 (s výjimkou padesátých let) .
Přehmaty kakového kalibru, o kterých píši zde: http://jaromirpetrik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=589009 za komunistů běžné nebyly. V současné diobě se staly standartem a dá se říct, že justice jako celek je nejhůře fungujícím celkem naší společnosti.
Takže je otázkou, zda absolutní nezávislost (tedy nezodpovědnost) justice přinesla naší zemi něco kladného.
J79i14ř91í 60K64i61n21d18l
Pokud soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o opravných prostředcích, nikoli na základě svého „nadřízeného“ postavení.
J70a33r39o27m43í43r 75P81e75t26ř78í27k
Soudy vyších stupňů většinou slepě opíší rozsudky prvních stupňů, protože skutečné prověřování námitek vyžaduje určité úsilí a na to jsou zaměstnanci justice příliš líní.
J98i81ř85í 31K48i23n11d82l
Soudce je nezávislý pouze a jenom při výkonu soudní moci jinak ne. Není vázán žádnými pokyny, jak má rozhodnout. Musí být také nestranný a nesmí být podjatý, tzn. nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.
K82a39r68e37l 89J46a31n97u91š41k72a
Pravomoc vrátit rozhodování jinému soudci odporuje Ústavě. Tuto pravomoc si do právních předpisů vložili "občané s právnickým vzděláním". Zákonodárce jim to schválil. Důsledky vidíme.
Noví zákonodárci by to měli napravit.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.
