Vždycky když přijdete s nějakou "novou" myšlenkou, tak je to neskutečná zábava. Teď jste se "nově" upnul k tomu, že dáváte zcela nesmyslný a směšný význam pojmu "zákonný soudce". Opravdu nikdy to neznamenalo, že soudce, který někoho jednou odsoudil, ho bude soudit nadosmrti v každém dalším případě. Zákonný soudce znamená, že ten soudce je k danému případu (soudce se nepřiděluje k "člověku" či osobě, ale ke kauze) soudce přiřazen na základě zákonných pravidel - a mělo by to být správně tak, že "soudce" je dopředu nepředvídatelný pro obě strany. Žádná ze stran dopředu nesmí vědět, kdo jejich kauzu bude rozhodovat. Pravidla, na základě kterých je pak soudce daného soudu k danému případu přidělován, vám vysvětlovat nebudu, protože to nemá absolutně žádnou naději na úspěch - nikdy byste to nepochopil..... Mimochodem, věcná a místní příslušnost - najděte si o tom něco než začnete tvořit a rozvíjet další hlouposti. A poslední věc - pokud daný člověk něco spáchal v minulosti, tak o tom samozřejmě ví i soudce, který řeší ten další případ - copak vy nevíte, co je rejstřík trestů?

Pane Čejko, vaše domněnka, že se v ČSR přiděloval zákonný soudce je zajímavá. Ale pravděpodobně nepravdivá. Obvykle jenom jeden z účastníků sporu bývá odsouzen. Jen jeden účastník dostává svého zákonného soudce. Trestní rejstříky v ČSR asi nebyly.

Karle - ta Ústava ti dává zabrat. Zase jsi vedle.

Pane Januško, velmi si Vás vážím. Ovšem na druhé straně nebylo by lepší než každý den něco napsat, raději se věnovat vnoučatům nebo jít do lesa na houby? čeho je moc, toho je příliš.

Pane Slavíčku, Vám je případ R-M systém lhostejný? Není to totální selhání justice?