Už zase si pletete trestní a občanskoprávní řízení ?

Státní zástupce nepodává žalobu, ale obžalobu. Činí tak jménem státu. Nikdo jiný než stát nemůže u nás nikoho trestně stíhat, žádný "jednotlivý občan". Věc je ale nyní ve stadiu obvinění, které vznáší policie, nikoliv státní zástupce, jak už jsme vám x-krát vysvětlovali.

Správní soudnictví není žádným nadřazeným soudnictvím nad obecnými soudy. Správní soudy samozřejmě patří do soustavy obecných soudů a přezkoumávají na základě žalob dotčených subjektů (fyzických a právnických osob) rozhodnutí správních orgánů, čili rozhodnutí moci výkonné. Soudy samozřejmě jednají podle své příslušnosti, tedy věcné a místní, stejný soudce nemůže rozhodovat zároveň věci trestní, občanskoprávní a správní žaloby.

Stav našeho soudnictví, resp. osob co vykonávají funkci soudců je opravdu tristní.

Přijdete k jednání a soudkyně si nejprve pozve žalujícího advokáta, vás (pokud se zastupujete sám a nemáte právnické vzdělání) nechá čtvrt hodiny sedět na chodbě, pak jste tedy milostivě vpuštěn dovnitř a vyzván k vyjádření se k žalobě, s tím že mi soudkyně znuděně oznámila, že můj písemný rozpor, který jsem na soud dodal včas před jednáním a čítal všeho všudy 4 stránky, ona nečetla. Po třetí větě vás soudkyně přeruší, a začne vám vysvětlovat, že jste to a to nepochopil. Rád bych pokračoval, protože vše je vysvětleno (vč. odkazů na platné vyhlášky) dále, ale jsem opět přerušen a protože soudkyně asi nemá náladu cokoliv řešit, navrhuje dohodu mimo soudní síň (na domluvené jednání ale žalují advokát nedorazí a jeho zástupce odmítá z tohoto setkání učinit zápis a není přístupný jakékoliv dohodě nebo alespoň dialogu). Poté, ještě v soudní síni, bez toho že by ukončila jednání, se soudkyně familiárně baví s žalujícím advokátem o věcech, které s případem vůbec nesouvisí a vás tam nechají sedět, na žádost o zápis z jednání reaguje podrážděně a zapisovatelka mi ho nakonec neochotně předává. Návštěva soudního jednání opravdu není pro slabší povahy a nebo osoby, které se nechají snadno vytočit. Ústavní soud je ještě vyšší level, tam se rozhoduje ve stylu: jedna paní povídala, drby a pomluvy zde stačí, hnus.

Tak soudce je povinen u občanskoprávního sporu vést strany ke smírnému (mimosoudnímu) řešení věci. Je to tedy jeho povinnost, nikoliv neochota něco řešit. Že se žalobce (jeho advokát) na domluveno schůzku nedostavil, to opravdu není vina soudu.

Jinak pokud jste měl dojem, že je soudce s žalobcem (jeho zástupcem) příliš familiární, tedy že se znají nejen ze soudní síně, ale i jinak, pak je na místě vznést námitku podjatosti. O tom jste měl být soudem poučen, pokud tedy soud považoval za jednání za zahájené a nebylo jeho účelem jen zjistit procesní stanoviska stran a vést je ke smíru.