Diskuse
Žaloba na funkcionáře KSČ
Děkujeme za pochopení.
K41a21r90l52a 60N43o94v55á71k25o86v58á
Už zase si pletete trestní a občanskoprávní řízení ?
Státní zástupce nepodává žalobu, ale obžalobu. Činí tak jménem státu. Nikdo jiný než stát nemůže u nás nikoho trestně stíhat, žádný "jednotlivý občan". Věc je ale nyní ve stadiu obvinění, které vznáší policie, nikoliv státní zástupce, jak už jsme vám x-krát vysvětlovali.
Správní soudnictví není žádným nadřazeným soudnictvím nad obecnými soudy. Správní soudy samozřejmě patří do soustavy obecných soudů a přezkoumávají na základě žalob dotčených subjektů (fyzických a právnických osob) rozhodnutí správních orgánů, čili rozhodnutí moci výkonné. Soudy samozřejmě jednají podle své příslušnosti, tedy věcné a místní, stejný soudce nemůže rozhodovat zároveň věci trestní, občanskoprávní a správní žaloby.
M42a38r32e62k 84Š31t39ě85t26k22a
Stav našeho soudnictví, resp. osob co vykonávají funkci soudců je opravdu tristní.
Přijdete k jednání a soudkyně si nejprve pozve žalujícího advokáta, vás (pokud se zastupujete sám a nemáte právnické vzdělání) nechá čtvrt hodiny sedět na chodbě, pak jste tedy milostivě vpuštěn dovnitř a vyzván k vyjádření se k žalobě, s tím že mi soudkyně znuděně oznámila, že můj písemný rozpor, který jsem na soud dodal včas před jednáním a čítal všeho všudy 4 stránky, ona nečetla. Po třetí větě vás soudkyně přeruší, a začne vám vysvětlovat, že jste to a to nepochopil. Rád bych pokračoval, protože vše je vysvětleno (vč. odkazů na platné vyhlášky) dále, ale jsem opět přerušen a protože soudkyně asi nemá náladu cokoliv řešit, navrhuje dohodu mimo soudní síň (na domluvené jednání ale žalují advokát nedorazí a jeho zástupce odmítá z tohoto setkání učinit zápis a není přístupný jakékoliv dohodě nebo alespoň dialogu). Poté, ještě v soudní síni, bez toho že by ukončila jednání, se soudkyně familiárně baví s žalujícím advokátem o věcech, které s případem vůbec nesouvisí a vás tam nechají sedět, na žádost o zápis z jednání reaguje podrážděně a zapisovatelka mi ho nakonec neochotně předává. Návštěva soudního jednání opravdu není pro slabší povahy a nebo osoby, které se nechají snadno vytočit. Ústavní soud je ještě vyšší level, tam se rozhoduje ve stylu: jedna paní povídala, drby a pomluvy zde stačí, hnus.
K86a31r27l52a 98N66o80v62á23k83o60v14á
Tak soudce je povinen u občanskoprávního sporu vést strany ke smírnému (mimosoudnímu) řešení věci. Je to tedy jeho povinnost, nikoliv neochota něco řešit. Že se žalobce (jeho advokát) na domluveno schůzku nedostavil, to opravdu není vina soudu.
Jinak pokud jste měl dojem, že je soudce s žalobcem (jeho zástupcem) příliš familiární, tedy že se znají nejen ze soudní síně, ale i jinak, pak je na místě vznést námitku podjatosti. O tom jste měl být soudem poučen, pokud tedy soud považoval za jednání za zahájené a nebylo jeho účelem jen zjistit procesní stanoviska stran a vést je ke smíru.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.