Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
KN

1) Proč by se měli poslanci a senátoři stydět ? Poslanci zákony schvalují, jejich znění připravuje a předkládá vláda. Mají sice také zákonodárnou iniciativu, ale chybí jim odborný aparát k přípravě zákonů, jako je např. Legislativní rada vlády, takže poslanecké návrhy zákonů (včetně pozměňovací návrhů) jsou obvykle dost tragické. Tvorba zákonů je totiž vysoce odborný proces a nemůže to dělat kdejaký jouda. Konkrétně návrh občanského soudního řádu je v gesci ministerstva spravedlnosti

2) A co má být, že je občanský soudní řád z roku 1963 ? Jen po revoluci byl 155x novelizován a jeho současné znění nemá s tím socialistickým už nic společného.

Takový obecný zákoník občanský z roku 1811 platil po novelizacích na našem území do roku 1950 a některá jeho ustanovení dokonce do roku 1964, čili přežil monarchii, první republiku a částečně i socialismus.

0 0
možnosti

P34e55t23r 94Č18e19j11k33a

16. 5. 2019 11:20

To je nějaký návrh novely zákona, čemu na tom nerozumíte? Novely zákonů se dělají tak, že prostě sepíšete, co se v tom současném znění zákona mění.

0 0
možnosti
MK

M10i18l78a52n 14K90e75s35l

16. 5. 2019 11:17

Je načase zavést u nás funkci "trotlmajorů",kteří prý fungovali v rakouské armádě.Byli to důstojníci s malým IQ.Každé nařízení či rozkaz jim byl předkládán k posouzení.Tyto dokumenty se přepracovávaly tak dlouho až trotlmajor pochopil o co jde.Člověk by řekl,že s pochopením většiny našich zákonů mají potíž nejen běžní občané,ale někdy i právníci.Na příklad půl Evropy se již hezkých pár měsíci dohaduje zda náš premiér je ve střetu zájmů nebo ne.Hlavně,že neznalost zákonů neomlouvá.

0 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.