Diskuse
Podání k soudu
Děkujeme za pochopení.
P51e73t14r 24Č45e55j58k18a
Vy jste komediant všech komediantů. Opravdu - na tom soudu, kam jste to poslal, se opravdu náramně skvěle pobaví....
Ještě jednou - obvinění sděluje POLICEJNÍ ORGÁN!!!! Žádost o vydání do Sněmovny rovněž zasílá POLICEJNÍ ORGÁN!!! O vydání rozhoduje POSLANECKÁ SNĚMOVNA (v případě poslanců) či SENÁT (v případě že je stíhán senátor)! A všechny kroky POLICEJNÍHO ORGÁNU se dějí pod dozorem STÁTNÍHO ZÁSTUPCE!!! Státní zástupce KONTROLUJE činnost policejního orgánu. Až do okamžiku podání obžaloby k soudu s tím soudní systém nemá NIC SPOLEČNÉHO!!!
Víte pane Januško, státní zástupce opravdu není nějaký úředník referent, který vám třeba vydává registrační značku na auto, nebo vám okopíruje a úředně ověří nějaký dokument..... státní zástupce je NEZÁVISLÝ orgán (byť spadá pod ministerstvo spravedlnosti, tak ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou "nařizovací" či "zakazovací" pravomoc nad státním zastupitelstvím), který dozoruje a případně i provádí trestní vyšetřování - ze zákona. Soud při sdělení obvinění vůbec není potřeba, protože soud sám přeci pak následně při svém vlastním soudním řízení rozhoduje o tom, zda-li se trestný čin stal, či nikoliv.
P23e46t28r 57Č30e45j47k31a
Jinak pane Januško, fáze trestního řízení jsou:
- přípravné řízené - policie vyšetřuje nějaký čin, který by mohl být trestný a zjišťují se k němu relevantní informace a důkazy....
- pokud z přípravného řízení vyplyne, že se stal nějaký čin, který má znaky trestného činu a zjistí se konkrétní osoba, která jej spáchala, tak dochází k obvinění z trestného činu.... (obviněním mimochodem ten obviněný získává práva "navíc" - jedním z nich, které třeba osoba předvolaná k vysvětlení nemá, je právo v rámci vlastní obhajoby lhát jako když tiskne..... - obviněný se může hájit v podstatě jakkoliv uzná za vhodné, může spolupracovat, přiznat se a chtít si tím snížit trest, nebo získat postavení spolupracujícího, nebo naopak může mlžit, lhát, manipulovat vyšetřovatele, jak se mu zachce....). V této fázi se může dostat soud jen a pouze k řešení otázky vazebního stíhání - přičemž to hlavní, co soud v tuto chvíli řeší, není až tak věc samotná, ale otázka toho, jestli tu jsou důvody k vazebnímu stíhání či nikoliv. Policie má právo zadržet obviněného maximálně na 48 hodin a následně musí být buď propuštěn, nebo musí být rozhodnuto o vazbě.
- pokud státní zástupce v nějaké lhůtě uzná, že důkazů a zjištění je dost, tak podá k soudu obžalobu....
- teprv v tenhle okamžik do toho vstupuje při běžném řízení soud. A soud následně nakonec rozhodne o vině (a trestu), nebo naopak.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.