Diskuse
Tisíce dětí v exekuci
Děkujeme za pochopení.
P55e25t75r 45Č80e23j70k82a
Proč jste pod tím vaším novým blábolem opět neotevřel diskuzi?
K64a71r93e28l 71J96a39n73u74š29k20a
Blahoslavení chudí duchem, neboť těm je těžké něco vysvětlit.
Z34d83e43n90ě58k 51M69a72t64u84š94k75a
ano, všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo
K44a81r58l50a 16N42o72v84á56k28o61v79á
Myslíte, že takové sedmnáctileté dítě může samo cestovat tramvají ? A chápe, že k tomu musí mít jízdenku ? Pokud ano, pak za jízdu bez jízdenky musí platit i pokutu a když ji nezaplatí, může se ocitnout v exekuci. Navíc takové dítě může mít klidně svůj majetek i příjem - moje dcera měla třeba sirotčí důchod, stavební spoření a podíl z prodeje domu po otci už od 11 let.
Že by to nechápete a opět recyklujete ty vaše nesmysly mě samozřejmě nepřekvapuje.
J16i44ř38í 51L67i46e83t98a45v21e33c
Karle je to trošičku, ale opravdu trošičku jinak. Víš - ona práva a povinnosti vznikají narozením člověka, nikoli až po dosažení určitého věku. Práva a povinnosti má samozřejmě i občan nesvéprávný, i když při jednání o jeho právech či povinnostech musí mít taková osoba ustanoveného opatrovníka. Jen tak mimochodem ve vzácných případech může být odsouzena pro trestný čin i osoba tzv. nesvéprávná (tedy má na to nějaký papír). Tam se totiž musí zkoumat, jakým způsobem byly omezeny rozpoznávací schopnosti takového člověka a zda si svůj čin uvědomoval.
P26e92t20r 49Č15e96j69k94a
Některá práva má už dokonce i plod a jsou mu přiznána úplně v okamžiku, kdy je narozeno živé dítě.
P47e88t37r 25Č79e33j68k85a
A to tu někdo v jedné z předchozích diskuzí vyjádřil naivní naději, že jste aspoň ten důkaz opaku pochopil. Tak tedy zopakuju přesně to, co jsem vám psal pod článkem o těch závorách, který jste možnái v pocitu ponížující ostudné prohry smazal.
Samozřejmě, že dnešní OSŘ důkaz opaku používá také a je to identický institut, jako vždycky byl. Důkaz opaku se používá na vyvratitelnou právní domněnku. Vysvětloval jsem vám triviální fiktivní příklad:
V zákoně by bylo ustanovení "má se za to, že v pondělí prší". Byla by to typická vyvratitelná právní domněnka. Právní domněnka proto, že je obsažena v zákoně - a zákon obsahuje objektivní psané právo. A na vyvratitelnou právní domněnku můžete použít důkaz opaku - tzn. dokazujete to, že v pondělí neprší - předložíte zprávu meteorologů například, nebo fotografie z toho dne s vymetenou oblohou. Mno ale protože v rámci týdne prší přibližně stejně, pondělí není dnem, který by se v rámci týdne nějak výrazně vymykal, tak je to nesmyslný konstrukt. Smysl dává v momentě, kdy je nějaký legitimní předpoklad z empirické zkušenosti - a tím příkladem je, že otcem dítěte je manžel matky. To, že otcem jste nedokazujete, není to potřeba, protože vyvratitelná domněnka to sama stanovuje a není jí třeba dokazovat. Pokud otcem nejste, protože dítěti je teď devět měsíců a vy víte, že před rokem a půl (18 měsíci - 9 měsíců + 9 měsíců) jste byl s partou přátel na čtvrt roku trvajícím výletě kolem světa, tak můžete dokázat opak - a podoba důkazu (tedy například důkazy o tom, že jste byl někde v tramtárii v době, kdy dítě bylo počaté) je na vás. Rozhodně není důkazem opaku přidávání "ne" do vět, to totiž vůbec není důkaz, který by prokázal nějakou skutečnost.
A tady máte dnešní § 133 OSŘ: "Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak."
P25e39t78r 98Č63e38j36k43a
Jinak aby bylo jasno, ty formulace z toho starého Rak-Uherského zákona, tak z dnešního jsou významově úplně totožné.
"Skutečnosti, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu" = "Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, má soud za prokázánu" (protože jde o rakousko-uherský zákon, tak se liší podle zdroje jednotlivé překlady, lze najít jak formulaci se skutečností, tak skutkem - ale je to totéž, jediná změna spočívá ve změně z množného na jednotné číslo); "Důkaz opaku je dovolen, pokud jej zákon nevylučuje" = "jež připouští důkaz opaku". Úplně totožný význam - to že zákon důkaz opaku nevylučuje (= připouští) znamená, že jde o vyvratitelnou a nikoliv nevyvratitelnou právní domněnku. Ta vyvratitelná totiž důkaz opaku umožňuje, nevyvratitelná jej neumožňuje (tzn. vylučuje). Pořád se pracuje s důkazem opačné skutečnosti použitelným proti "skutečnosti, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka" nebo-li proti "skutečnosti, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku".
Můžete se snažit, jak chcete, ale význam těch paragrafů (toho, který zde v článcích neustále omíláte a toho současného v OSŘ) je naprosto totožný. A žádný z nich není žádným testem pravdivosti výroku, jak jste si ve svých halucinacích a fantaziích vymyslel.
Z39d71e39n97ě69k 34M34a22t31u32š78k59a
tak tohle je už na hospitalizaci
J65i41ř62í 78L28i57e28t98a59v46e58c
Máte pravdu, uvažuji, že konečně začnu psát blogy a zaměřím se na nedostatky v našem zdravotnictví. Z Karlova blogu je naprosto jasné, že tam jsou systémové nedostatky.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.