Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Karle - znovu jsem si to přečetl. A víš, co mi není jasné? Co vlastně od toho soudu chceš. To jsi tam nějak zapomněl napsat.

1 0
možnosti

P43e68t87r 93Č69e77j81k22a

30. 10. 2017 13:18

A ještě dodám poslední věc.... ta žádost policie, která se podává komoře parlamentu, slouží právě k tomu, aby sama zákonodárná moc (tedy parlamentní komora) posoudila, zda v daném případě jde o zásah do nezávislosti moci zákonodárné, či nikoliv. A o zásah do nezávislosti moci zákonodárné by šlo jen a pouze tehdy, pokud by policie chtěla stíhat zákonodárce za zákonodárnou činnost - tedy za to, co poslanci a senátoři ve svých funkcích mají dělat - hlasovat, říkat projevy na plénu, na výborech, v klubech apod. Tady nemůže jít o zásah do zákonodárné moci, protože Čapí hnízdo s výkonem zákonodárné činnosti nemá NIC společného. Případné protiprávní jednání v tomto případě vůbec nijak nesouvisí s poslaneckou činností Babiše a Faltýnka a tudíž nejde o zásah do zákonodárné moci - a tudíž ti dva mají mít úplně stejné postavení v daném stíhání, jako kterýkoliv jiný občan - tedy bez imunity.

0 0
možnosti

Dovoluji si s vámi nesouhlasit. Zásah do nezávislosti moci zákonodárné je chráněn indemnitou, nikoliv imunitou, čili zde je stíhání zcela vyloučeno. Je si sice možno představit případ, kdy by policie požadovala vydání poslance k trestnímu stíhání i v případě, na který dopadá indemnita, poněvadž by si nebyla jista, zda na něj indemnita dopadá či nikoliv (zejména pokud by platil extenzivní výklad indemnity, jak jej v kauze Tluchoř a spol. stanovil NS a který posléze vyvrátil ÚS), ale k tomu snad ještě nedošlo.

Nicméně dopad poslanecké imunity je zcela jinde a PS by měla žádost posuzovat ze všech hledisek, nejen z toho, zda souvisí trestný čin s poslaneckou činností poslance. Dovedu si představit, že by poslanecká sněmovna vydala poslance ke stíhání i v případě, který souvisí s poslaneckou činností, ale indemnita na něj nedopadá (např. právě v případě přijetí úplatku třeba za ovlivnění hlasování, pro projevy nenávisti ke skupině obyvatel mimo sněmovnu apod.). Na druhou stranu jej nemusí vydat ani v případě, že trestná činnost s výkonem poslanecké činnosti nijak nesouvisí, neboť není nic jednoduššího, než zdiskreditovat politického soupeře obviněním z trestného činu. Tedy jinde než v ČR, kde taková diskreditace patrně nikomu neublíží, ještě vám přihraje voliče ;-D Čili sněmovna by měla mj. i posoudit, nakolik je žádost ze strany policie podložena konkrétními důkazy a nakolik odůvodňuje obvinění konkrétního poslance. Měla by to být pojistka proti tomu, aby policie nešla do sněmovny s nějakým neurčitým anonymním obviněním na bázi, "když nám ho vydají, tak ho zmáčkneme, třeba se přizná".

0 0
možnosti

Karle v těch diskuzích nikde nebylo napsáno, že obvinění sděluje státní zástupce. Každý ti tvrdil, že obvinění sděluje policejní orgán - ani tohle jsi nepochopil. Víš státní zástupce sděluje obvinění pouze zcela výjimečně a ve zcela jasně vymezených případech. Jedná se např. o trestné činy policistů - tam ano. Ale jinak jsi nepochopil ani diskuzi.

0 0
možnosti

P62e71t29r 63Č79e58j19k23a

30. 10. 2017 12:55

On očividně není schopen rozlišit ani státního zástupce a policii......

0 0
možnosti

P42e60t23r 72Č61e69j20k36a

30. 10. 2017 12:20

Vy jste komediant všech komediantů. Opravdu - na tom soudu, kam jste to poslal, se opravdu náramně skvěle pobaví....

Ještě jednou - obvinění sděluje POLICEJNÍ ORGÁN!!!! Žádost o vydání do Sněmovny rovněž zasílá POLICEJNÍ ORGÁN!!! O vydání rozhoduje POSLANECKÁ SNĚMOVNA (v případě poslanců) či SENÁT (v případě že je stíhán senátor)! A všechny kroky POLICEJNÍHO ORGÁNU se dějí pod dozorem STÁTNÍHO ZÁSTUPCE!!! Státní zástupce KONTROLUJE činnost policejního orgánu. Až do okamžiku podání obžaloby k soudu s tím soudní systém nemá !! NIC !! SPOLEČNÉHO!!!

Víte pane Januško, státní zástupce opravdu není nějaký úředník referent, který vám třeba vydává registrační značku na auto, nebo vám okopíruje a úředně ověří nějaký dokument..... státní zástupce je NEZÁVISLÝ orgán (byť spadá pod ministerstvo spravedlnosti, tak ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou "nařizovací" či "zakazovací" pravomoc nad státním zastupitelstvím), který dozoruje a případně i provádí trestní vyšetřování - ze zákona. Soud při sdělení obvinění vůbec není potřeba, protože soud sám přeci pak následně při svém vlastním soudním řízení rozhoduje o tom, zda-li se trestný čin stal, či nikoliv.

0 0
možnosti

P61e88t78r 45Č94e72j85k17a

30. 10. 2017 12:51

Jinak pane Januško, fáze trestního řízení jsou:

- přípravné řízené - policie vyšetřuje nějaký čin, který by mohl být trestný a zjišťují se k němu relevantní informace a důkazy....

- pokud z přípravného řízení vyplyne, že se stal nějaký čin, který má znaky trestného činu a zjistí se konkrétní osoba, která jej spáchala, tak dochází k obvinění z trestného činu.... (obviněním mimochodem ten obviněný získává práva "navíc" - jedním z nich, které třeba osoba předvolaná k vysvětlení nemá, je právo v rámci vlastní obhajoby lhát jako když tiskne..... - obviněný se může hájit v podstatě jakkoliv uzná za vhodné, může spolupracovat, přiznat se a chtít si tím snížit trest, nebo získat postavení spolupracujícího, nebo naopak může mlžit, lhát, manipulovat vyšetřovatele, jak se mu zachce....). V této fázi se může dostat soud jen a pouze k řešení otázky vazebního stíhání - přičemž to hlavní, co soud v tuto chvíli řeší, není až tak věc samotná, ale otázka toho, jestli tu jsou důvody k vazebnímu stíhání či nikoliv. Policie má právo zadržet obviněného maximálně na 48 hodin a následně musí být buď propuštěn, nebo musí být rozhodnuto o vazbě.

- pokud státní zástupce v nějaké lhůtě uzná, že důkazů a zjištění je dost, tak podá k soudu obžalobu....

- teprv v tenhle okamžik do toho vstupuje při běžném řízení soud. A soud následně nakonec rozhodne o vině (a trestu), nebo naopak.

0 0
možnosti

Zajímalo by mě jediné - podle jaké logiky tu svoji "stížnost" Januška adresoval zrovna Vrchnímu soudu v Praze ?

Noa alespoň budou mít na Vrchním soudě v Praze veselo, tolik, jak na Januškovými právními úvahami, se patrně ještě nezasmáli. Doufám, že zveřejní i odpověď.

3 0
možnosti

P95e45t94r 18Č84e21j29k34a

30. 10. 2017 12:21

Já si myslím, že na Vrchňáku to hoděj do spamu...... a možná si e-mailovou adresu pana Janušky dají do blokovaných. ;-D

0 0
možnosti
Foto

J36i43ř37í 13K94i21n37d37l

30. 10. 2017 10:41

Takhle se shazovat, to už hraničí - bez urážky – se stařeckou demencí.

5 0
možnosti

M23i97l45o88š 85B21é36m

30. 10. 2017 10:02

*double facepalm*

"Povinností státního zástupce je trestný čin dokázat soudu, aby občan mohl být vydán k trestnému stíhání."

Vždyť už minule jsme vám vysvětlovali, že je to naopak. Prvně začnou někoho stíhat, pak na něj podají obžalobu, obžalovaný se hájí u soudu a ten rozhodne o vině. Není tak tak, že soud někoho odsoudí a pak ho začnou stíhat a vyšetřovat.

4 0
možnosti
Foto

nechtějte na autorovi, aby tohle pochopil, to je nad jeho síly.

4 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.